Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Jello Biafra and the Guantanamo School of Medicine - White People and the Damage Done

Jello Biafra and the Guantanamo School of MedicineWhite People and the Damage Done

David31.8.2013
Zdroj: 1 x černý 12" vinyl (# VIRUS 450)
Posloucháno na: Audio Technica AT-13 EA, Technics SL-Q2, Yamaha AX-490, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: White People and the Damage Done je pecka na entou. Jedna z nejlepších záležitostí letošního hubeného roku.

Netřeba dlouze uvádět, rozvádět, polemizovat, hloubat, spekulovat. Jestliže mě poslední dobou často přepadal splíneček z nevalné úrovně čerstvě vyprodukovaných výtvorů nejen nových a neokoukaných tváří, aktuální placka Jella Biafry působí jak rána přímo mezi kukadla.

 

Už první pozdrav z Guantanama celkem ušel. Klasický nátěrový Jello-harcore-punk nadprůměrných kvalit. Fajn záležitost pro chvíle nefalšované nostalgie. Ale několik dobrých nápadů v bezpečném objetí nešizené vatové výstelky ještě jaro nedělá.

 

Ovšem White People and the Damage Done hraje úplně jinou ligu. Od začátku do konce šlape s až nepochopitelnou samozřejmostí a drajvem, jaký některé záseky Dead Kennedys stihly zahlédnout tak maximálně z rychlíku. Bez nadsázky. Jello je zpět a diktuje. Vedle Fresh Fruit… a Frankenchrist nejlepší věc Kennedys. Progres budete hledat marně. Old school jak Brno. Jindy možná otrava, ale teď ta nejlepší volba pod sluncem. Nemá smysl utápět monstrózní energii ve zbytečných experimentech a hře na Boha. Pichlavé texty, uštěpačný vokál, kýble ironie v rozpustile zběsilém tempu rozhazované plnými hrstmi. Jednoduchost, hravost, přímý tah na bránu. Nádhera. Jedna skvělá pecka střídá v rychlém sledu druhou, ještě lepší. Slabá místa neexistují. Tohle je oslava nejlepších momentů historie HC/punku. Kapesníčky stranou, na fňukání není kdy.

 

Jello dokázal ve svém „tatíkovském věku“ vyrukovat s materiálem, za který by 9 z 10 rádoby true punks prodalo duši Michaelu Jacksonovi. White People and the Damage Done je pecka na entou. Jedna z nejlepších záležitostí letošního hubeného roku. Navíc v perfektní vinylové edici včetně tištěného inner sleeve, bookletu, textů a downloadu. Výborná práce. Smekám.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

LOPIK / 19.8.14 21:16

Pro mě je Mike Oldfield živoucím důkazem toho že tento muzikant je legenda kterou miloval můj otec a já to mám po něm V jeho skladbách se vidím klidný a bez smutku a lítosti . Alba Tubular Bells a nebo album Voyager 96 je mojí srdcovkou " nádhera Mistře" .cítím, se při vaší nádherné hudbě volný nespoutaný lidskou bezohledností a nenávistí jak už to na zemi chodí léčím si duši " vaši hudbou" která je pro mě lékem nadevšechno. Utíkám před realitou do světa vaší hudby která je nádherná a překrásná . vždycky ve mě vyvolává vzpomínky na jisté lidi a možná i slza dojetí ukápne. Muzika je mám životem mým srdcem i duší .. ale Mike Oldfield je a bude pro mě hudebnikem duše dokaže navosdit stavy něčeho co se nedá ani popsat ja chodím při jeho muzice spát . možná seto zdá jako pitomost ale žiju hudbou která mě osloví na duši . nebýt VAS mistře muzika by nebyla tam kde je Díky :-)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jirka D. / 2.9.13 11:39odpovědět

Tyhle žánry jdou lehce mimo mě, ale tato deska se mi při poslechu líbila. Jello Biafra svým novým materiálem potvrzuje pravidlo, že člověk je tak starý, jak se cítí a leckterý mladík by se mohl učit. Jinak zpracování gramodeskové edice je skutečně fajné.

Ruadek / 31.8.13 14:07odpovědět

Je to tak. Poměrně zábavná záležitost.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky