Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Jesu - Ascension

JesuAscension

Victimer8.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Album, které přišlo na svět v pravý čas, aby zažehnalo místy v rutinu se propadající osud Jesu. Sympaticky neobjevná nahrávka plná nádhery.

Malíř atmosfér, vizionář a zejména kultovní postava industrial metalového chlívku, Justin Broadrick, je zpět spolu s novým albem Jesu. S formací osvěžující hrubé monotónní riffy zasněným poryvem nebeských dálek. Za tu dobu se Jesu stali podobně jako Godflesh legendou s nezaměnitelným rukopisem. Diskografie v sobě nese nejen euforická díla plná překrásně se doplňujících protikladů, ale také pár nezáživných, hlušších míst. Mám tím na mysli hlavně poslední období a nějaká ta nevýrazná splitka či epka. K nemalé radosti pak mohu prohlásit, že do těchto míst album Ascension rozhodně nepatří. Naštěstí, protože to by už zavánělo vyčerpáním tématu a černými myšlenkami.

 

Novinka Jesu není ničím zlomovým, revolučním, nikdo to tak ani nechce, jen se podařilo dát dohromady uchu lahodící materiál. Snové party jsou zase těmi, co staví chlupy po celém těle do pozoru a vzájemné vyhovění si v překvapivě plodných pasážích má rozhodně svou úroveň. Ukrutná délka alba není na škodu, protože to v rytmech Jesu není nic nového a stále je co objevovat a když už se zdá, že vás nic nepřekvapí, tak kdesi z neznáma vyraší krásný atmo motiv plašící temné obavy.

 

Ascension je o naději, nepropadá se do deprese, nemaluje černými barvami, je relaxační, smířené a přitom poučné. Na druhou stranu je albem, na kterém lze lecos předvídat a domýšlet si. U Jesu jde ovšem o zcela normální jev. U novinky je nutné ocenit hlavně její nápady a nechat ji vykvést. Přiznám se, že jsem nad některými minulými minidílky Jesu propadal skepsi, takže patřím mezi ty, které nové album příjemně osvěžilo. Místy sice i ono vrávorá ve svém stínu a uspává, ale poté hřeje mimořádnou atmosférou a ztracenou pohodou. Tam, kde čas neúnavně spěchá, není prostoru ani pochopení. Je třeba snít své sny uzavřen ve strojírenskou kabinu, kde výhled na rozkvetlé louky křiví úsměv v pozitivní tvar.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Michal Z / 1.11.12 12:15

Příjemná návštěva se mi vloudila do sluchátek se slovenskými Lunatic Gods a jejich Vlnobytím. Příjemná do té doby, dokud se folklór krásně snoubí se smrtonosným kovem. Drsnost žití a bída lidí nejde zaznamenat vhodnějšími prostředky. Stejně tak radostí nabité okamžiky a dny, kdy byste políbili každý kamínek u cesty. Dokud jsou skladby strukturovanější, jásám. Při klasických deathových sypanicích objevuji, jako recenzent, vybělenou kost. Neskrývám, při folklórním křepčení propadám optimistickému nadšení. Další pákou je možné ztotožnění se s hřejivě známým jazykem a přenesením lopoty a utrpení i na naše zkoušené předky. Srdce se chvěje vzrušením z nakukování skrze dimenze na možné vysněné scénáře minulosti. Ad sound. Nedávno, při naší Echoes nákupní slevové horečce na SoM, jsem si uvědomil jednu věc. Za současné zvukové tří až šesti decibelové placatice nehodlám ukrajovat rodině od huby. Hranice, kdy jsem ochoten za takový zvukový zmetek vytáhnout šrajtofli, je 2 až 3 eura za kus. Cena za materiál a výrobu. Dávám tedy jasný vzkaz kapelám, že takto ne! Uvědomte si, že v reálném životě jsou na člověka tlaky, musí odvádět stále více práce, větší kvalitu, za méně peněz a času. Hudební "průmysl" páchá sebevraždu. Kapely, co jdou cestou vlastního financování, by neměly dělat stejnou chybu. Je čas začít vydávat kvalitní záznamy, které nezdecimují posluchače abnormální intenzitou.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky