Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Jours Pâles - Dissolution

Jours PâlesDissolution

Garmfrost22.5.2024
Zdroj: CD a mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Melancholický metal plný vaty. Jours Pâles na svém třetím počinu způsobují spíše rozpaky než nadšení.

Spellboundově projektu Jours Pâles se na stránkách Echoes poctivě věnujeme. Debut Éclosion sliboval i nabízel jímavé melodie v silné atmosféře. Následovník Tensions svému názvu žádné napětí nepřinesl a způsoboval spíše rozpaky. Třetí pokračování onoho rozpuštění obsahuje až až. Takže je vše v pořádku?

 

Spellbound pokračuje ve své bolestínské cestě, kde se na nic neohlíží (jak trefně poznamenal kolega Jirka ve své recenzi Tensions). Zvuk nahrávky je heboučký snad ještě víc než minule a po metalových drápech není ani náznaku. Ani v případě, kdy ve skladbě dostanou navrch hněvivé emoce, a práskne se do koní. Kytary zní hezky, rockově, bicí příjemně, basa čitelně (nejzajímavější linky na desce patří tomuto nástroji), klávesky rovněž nezlobí.

 

jourspales

 

V detailech je album příjemné. Některé trylky a vyhrávky jsou skvělé. Vadí mi ale zpěvy. Připadnou mi, lehce řečeno, uhulákané a po většinu hrací doby do poetických ploch se nehodící. Ruší mě natolik, že jsem nebyl schopen se desce věnovat natolik, jak jsem obvykle zvyklý. Dostat se pod kůži skladbám a nátuře celému Dissolution není složité. Skladby mají i přes výpravný efekt jednoduchou stavbu a opakující se scénář. Slabším perem v penále jsou také rytmické nástroje a zejména v rychlých pasážích jsou znatelné křeče. Na debutu jsem obdivoval lehkost a rozevlátost. Tyto vlastnosti jsou na novince zastoupeny minimálně, respektive jsou pouhou částí mozaiky. Spellbound se zřejmě odvázal natolik, že zapomněl odstřihávat vatu nebo alespoň všechny stránky elegantně propojit. Skladby jsou nevyrovnané nejen mezi sebou, ale i samy o sobě. Mají své vrcholy, pády a hromadu balastu mezi tím.

 

 

Když jsme u toho brblání, obal, font písma, zvolené barevné variace i vnitřek bookletu jsou tentokrát zcela mimo můj vkus. V podstatě mít doma k poslechu fyzický nosič, jsem ve svém hodnocení ještě přísnější. Nelíbí se mi stejně jako vokály. Je-li tohle nastolená cesta Jours Pâles, pro příště se po ní nevydám ani na kousek. Nerad bych jí škodil nechápavými slovy či hodnocením. Stále zůstáváme v průměrném prostředí, ale už jen kousek za středovým bodem, odkud je už kousek k umělecké marnosti.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 25.11.18 16:10

Ty jo, tak můj oblíbenec Paul Barker vydal nový Lead into Gold... No, vždycky jsem ho měl rád, kromě Ala zásadní člověk v Ministry. Po jeho odchovu 2003 se Ministry zhoršili (dočasně). Starý Lead into gold se mi líbí, stejně tak Paulovo projekt Flowering blight, ale už jsem to neposlouchal léta (zaímco Ministry de fakto denně). Paul byl součást skupiny USSA, což mi nebavilo, slušný songy ale byly na Paulově kolekci Fix this. No a The sun behind the sun? Ještě to nemám až tak naposlouchaný, ale už na začátku mi zarazily poměrně archaický postupy a téměř absence kytary. Deska mi celkově připadá kvalitní, super bubny a baskytara (jak jinak), ale za vysloveně skvělej song považuju jen titulní věc, jinak je to v pohodě, ale nenadchne mě to... V porovnání s poslední deskou MInistry Amerikkkant je Sun behind the sun v jiném stylu, v něčem i lepší, ale celkově horší. Pro mě tím pádem vedou Ministry i bez Paula, protože Al vydal od Paulova odchodu 6 alb Ministry, z nichž by se dala vybrat celá řada výborných songů. Ale co mě v poslední době hodně zajímá, je, že se kluci znovu zkamarádili a plánujou spolu po 15 letech psát novou muziku. Což je už léta můj sen. Al jako hlavní skladatel a Paul jako intelektuál v pozadí, kterej vytváří zajímavý zvuk a přidává do Ministry svým skladatelským vkladem takovou citovější atmosféru. No a jeho baskytara, to nemá konkurenci, hlavně na Filth pig a Dark spoon. Ale jako solitér mě Paul vysloveně nepřesvědčil, taky ten jeho nevýraznej vokál celou desku neutáhne. A ta staře znějící elektronika? Asi by byla v pohodě, kdyby tam bylo ještě něco navíc...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky