Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Kalanis - Prologue (EP)

KalanisPrologue (EP)

David15.4.2011
Zdroj: CD
Posloucháno na: Yamaha AX-490, Technics SL-PS770D, Raveland X 2508
VERDIKT: Uvidíme, jestli se zbylí členové dokáží oklepat z odchodu kytaristy a především autora Fishe a natočit plnohodnotné album, které by rozptýlilo pachuť zanechanou EP Prologue. Přívětivější hodnocení si zatím ponechám v záloze i vzhledem k faktu, že CD je vyhotoveno pouze pomocí vypalovacího přístroje a ani obal svým zpracováním dvakrát nenadchne.

Kapela Kalanis je další z řady služebně velmi mladých spolků pocházejících z líhně moravské metropole. Nějakými hlubšími znalostmi tamní scény zrovínka neoplývám, a tak veškeré informace, které se mi podařilo vyšťourat z internetových zdrojů, zřejmě znalce místních poměrů nejspíš dvakrát neoslní. Na druhou stranu, kapela fungující od roku 2008 za sebou ještě nemá tolik velkých skutků, které by vydaly na nějaké obsáhlejší povídání. Kromě počátečních potíží s obsazením postu bubeníka, zkušebnou a nedávnému odchodu zakládajícího kytaristy, své snažení stihla přetavit prozatím do jednoho čtyřskladbového EP Prologue z roku 2010, což pro účely zevrubného teoretického úvodu myslím docela postačí.

Pánové svůj styl sami charakterizují jako crossover-alternative, pod čímž by si zřejmě deset lidí dokázalo představit minimálně dvanáct odlišných věcí. Pod šalamounským označením se ale neukrývá nic výrazně alternativního, ani dvakrát překvapivého. Hudba Kalanis stojí na pevných základech tvrdšího rocku/metalu, ubíhajícího povětšinou ve středním tempu, doplněného hutnými kytarami, jejichž zvuk mi asi nejvíc připomíná staré Celtic Frost, i když to s největší pravděpodobností nebyl záměr, rozhodně zní zajímavě a velmi dobře korespondují především s drsnějšími polohami zpěvákova hlasu. Horší je to s bicími, které jsou pro mě naprosto nepochopitelně vytaženy do popředí, neustále tak působí dosti rušivým dojmem a výsledek silně devalvují. Když už se pánům podaří vystřihnout celkem povedený momentík v podobě takové Let It Go nebo třetí šlapavé Flightless disponující velmi slušným potenciálem i hitovostí, vše je záhy podupáno a znehodnoceno nejspíš necitlivou snahou o originální sound, jež se ale zcela míjí účinkem. Jinak si podobné zvěrstvo racionálně vysvětlit neumím. Dokážu si ale docela jasně představit, že naživo budou zmíněné songy fungovat minimálně velmi dobře. Netuším sice, jak se věci mají při nahrávání ve studiu George Lukase (podle fotografií nevypadá nijak zle), kde bylo EP pořízeno, a nakolik je Jiří Lukášek zodpovědný za výslednou podobu materiálu, ale nemohu se zbavit dojmu, že pokud by se Kalanis rozhodli záznam pořídit v rozpadlé garáži na dvoustopý magneťák a změnit označení z honosného „EP“ na prostší „demo“, udělali by mnohem lépe. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Michal Z / 2.11.12 14:28

Nahrávka posmutnělá, tíživé nálady probouzející. Má pro mne několik ale. Předně však musím vyzvednout vokalistku, jde mimo ostatní kolegyně a její občasné využívání ostřejšího (mimo jiné) výrazu je bezva. Stejně tak její klidnější civilní polohy mají co nabídnout, nemluvě o výkonu v "Electra". Můj kůň alba. V klidnějších pasážích mi hudba a emoce přicházejí fádní a nijaké. Chybí tam něco, "TO" co třeba mají The Gathering na "The West Pole". Možná to je vrchol skladby, bod, ke kterému možno vzhlížet a opakovaně se na něj těšit. Občas přichází, většinou ne. Elektronika gut. Jakmile se poddám ponurosti alba a nechám se jí prostoupit, dostávám slušnou nadílku hudebních darů. Dobrá deska, které by neuškodilo vyškrtnout pár zbytečností.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky