|
|
||||||||||

KALIYUGA je jedna z tisíců grindových kapel, kterých jsou festivaly typu Obscene nebo Fekal Party plné. To je konstatování skutečnosti, ne výsledný verdikt. Vytáhnete-li pečlivě jednu jedinou nahrávku, jedno jediné album z té obří grincoreové krabice a budete se mu dostatečně dlouho věnovat, zjistíte, že grindeři vesměs umí a když umí, tak to řádně šlape (naposledy jsem si takto užil fiňáky Feastem). Kámenem úrazu je to nehorázné množství a kadence, s jakou se na hlavu posluchačovu grind alba sypou… A proto se kloním k praktikám vyzobávání toho (snad) nejlepšího. Tentokrát to také vyšlo...

Pražská úderka L'Inphantile Collective vydává francouzské Kaliyuga. Ti nám nesou na talíři povedenou grindovou baštu, které vévodí neskutečný vokál frontmanky Emilie. Vzhledem k fyzickým dispozicím nečekejme ultralow kanál, ale spíše řvaný, afektovaný a nervní jekot…nejlacinější a nejprofláklejší je přirovnat jej k Sabině Classen, ale to by musela být Sabina živou vodou ne pokropena, ale rovnou v ní vymáchána. Neskutečná síla a neskutečná energie Emiliina hlasu pohání Once Upon A Time poctivě kupředu a to tak, že patnáct skladeb + jeden cover od Nasum uteče, ani nevíte jak.

Kaliyuga funguje nějaké čtyři roky a to v čtyřčlenné sestavě s jednou kytarou. A to rozhodně stačí, protože jejich grind se silnou příměsí black metalu je devastující, jak zákon káže. Toho blacku je tam často tolik, že jsem si s úsměvem uvědomil, že nakukat mi někdo, že poslouchám něco černého z Norska, pro jistotu kývnu hlavou. No schválně si dejte takovou Suicide… Francouzský blackgrind šlape jak skvěle namazaný stroj, nikde ani náznak po nesehranosti (pochvala letí za bicí soupravu, kde kraluje Matthieu Breda).
Mimochodem jsem ze zvědavosti proklepnul, co je vlastně onen název, který si Emilie a spol vetknuli do erbu … a věřte, že dle hinduistů se jedná o nejtemnější ze čtyř vývojových stupňů světa. A když si navíc přečtete, co věk Kalijuga definuje, nebudete se už pranic divit té nasranosti, která se line z CD … a nad současnou společností si zhusta odplivnete.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:L´Inphantile Collective
Vydáno:Červen 2016
Žánr:grindblack
Emilie Salata - zpěv
Nidhal Mahmoud - kytara, sbory
Rémi Chaumartin - baskytara
Matthieu Bread - bicí
1. Intro
2. You Hate Again
3. Angry
4. Step Back
5. Time To Change
6. From Denied To Forsaken
7. Judgement
8. Suicide
9. Battle
10. Domus Dei
11. Etats D´Ame
12. No Way
13. Devious As A Snake
14. Drop Dead
15. Once Upon A Time
16. The Final Sleep (NASUM cover)

Nocturnus
Thresholds

Greenleaf
Rise Above The Meadow

Time Lurker
Emprise

Diphteria
The Human Exuberance

Sepultura
Quadra

The Foreshadowing
Second World

mclusky
The World Is Still Here And So Are We

Laibach
MUSICK

Cosmic Putrefaction
Crepuscular Dirge for the Blessed Ones

CTIB
Smrad v síni tradic

Gospel of the Future
Blowtorch Mankind
Odpočet do vydání třinácté řadovky se nám Thy Catafalque a jejich mecenáš z Francie rozhodli zpříjemnit druhým singlem.
4.10.2026Americká šílená dvojice Spirit Possession streamuje nové album Cathedral Speech v plném rozsahu.
4.10.2026…a než nás definitivně zasáhnou, což má nastat 13. listopadu, tak nám dávají čichnout k prvnímu songu.
3.10.2026V rámci turné Sol Midgardiae Europa 2027 se 27. února na brněnské Flédě objeví ikony Enslaved, Sólstafir a s nimi Gaahls Wyrd.
3.10.2026Začátkem listopadu vychází nová Wilsonova sólovka Requiem for a Village (již jsme informovali). Po titulní skladbě tu máme další košt - song On Chapel...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.