Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Katla. - Allt þetta helvítis myrkur

Katla.Allt þetta helvítis myrkur

Garmfrost19.2.2021
Zdroj: mp3 (320kbps)
Posloucháno na: všem možném a všude
VERDIKT: Chladný smutek Katla. je hrozivým soundtrackem pro tu zatracenou temnotu...

Ne, že bych nevěděl o existenci Katla., ale EP i dlouhohrající debut Móðurástin šel zcela mimo mě. Melancholický post-rock mám sice rád, ale ten jejich mi nic neříkal. Proto, když jsem zcela omylem narazil na jejich klip k písni Sálarsvefn z nové desky, zíral jsem uhranut mocnou silou chladného smutku a depresí ze skladby doslova křičící. Ta tam je rocková písničkovost debutu. Pryč je citová bezradnost a bolestínství. Máme zde načernalý doom. Zlý, temný a nikdy nekončící.

 

Musíme si představit hlavní hráče zlovolné hry? Proč ne? Pro toho, kdo na kapelu s názvem islandské sopky doposud nenarazil, je dobré zmínit, že páteří, mozky i dušemi Katla. je dvojice multiinstrumentalistů zvučných jmen, známých z notoricky známých kapel typu Fortíð, Den Saakaldte a v neposlední řadě Sólstafir. Zvučnost jmen myslím doslovně. V životě je nevyslovím, hehe. Guðmundur Óli Pálmason a Einar Eldur Thorberg si pohostinně rozdělili nástroje i zpěv. Oba programují (citlivě pracují se samply a přírodními zvuky).

 

 

Allt þetta helvítis Myrkur by mělo v překladu znamenat něco ve smyslu Ta zatracená temnota a přesně to deska vyzařuje. Skladby nás od mocného úvodu přes doomové tryzny a blackové propasti přenesou více než hodinovým tripem až k nekončící dvojici ukrutností, které svým rozsahem i dopadem ovládají bezmála půlku nahrávky. Zlovolné kytarové hrady skvěle doplňují vedle zmíněných samplů i důrazná basa a samostatně fungující bicí nástroje. Guðmundur desku fest popohání a občas ji žene před sebou jako docela rychle.

 

Metalová atmosféra Allt þetta helvítis Myrkur se post-rockového trylkování nebojí. To zneužito ve vyšší pravdu sousedí v těsném vězení s ambientem a spolu dotváří už tak svébytnou auru bolestně zlých Katla. Z čistého a občas nakřáplého hlasu Einara běhá mráz po zádech. On není nejpříjemnějším průvodcem vulkanickou sbírkou poemů. Zní vzdáleně a odlidštěně. Je mnohem dál, než nehmatatelné strunové kouzlení či nejednoznačné klávesy. Vše je zde a přitom kdesi létá v oblacích. Mrkněte na ten klip a budete mít jasno. Uf! Jelikož mám sklony všechno prožívat, mívám při poslechu Allt þetta helvítis Myrkur nehezké pocity. Hehe.

 

 

Oba pánové si své dílo, kterému rozumí nejlépe sami, ošetřili po všech stranách. Einar si vzal na starosti zvukovou část – zvukovou režii, mix, mastering i producentskou funkci a Guðmundur Óli Pálmason grafickou, respektive fotografickou. Vše je sladěno a dotaženo. Plný počet desce nedám zřejmě jen, že stále cítím možnosti tvůrčího a uměleckého růstu. A to je sakra dobře. Máme se na co těšit.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Bodin / 19.2.21 13:20odpovědět

Absolutní topka loňského roku! 100%

Ruadek / 19.2.21 8:47odpovědět

Ano, skvělé dílo. Takhle dnes znít Solstafir, pak by mi spadla čelist. Ten potenciál je tady ještě obrovskej. I když poslech je krajně nepříjemnej, tuhle temnotu si nechcete často pouštět příliš moc k sobě.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky