|
|
||||||||||

Neznám natolik chorvatskou hudební scénu, abych si dovolil hodnotit, nakolik jsou Kevlar Bikini etablovanou místní kapelou, ale soudě podle počtu fanoušků na facebooku půjde spíš
o čistokrevné podzemí. Na druhou stranu jde o kapelu, která má za sebou osm let existence a při započítání té aktuální tři dlouhohrající desky. Jinak je vám doufám jasné, že Rants, Riffage And Rousing Rhythms je moje první poslechová zkušenost.

Kevlar Bikini jsou poprvé trio (na předchozích albech byli čtyři) a jsou pěkně hlasité trio. Základ jejich hudby vyrůstá z hardcore punku, přičemž víc je tam toho hardcoru. Nasraného, nařvaného a vzteklého. Další směřování vede k noise rocku a to noise si prosím podtrhněte, protože pro kapelu je řádný kravál jednou z hlavních priorit. Logicky tomu má deska hodně surový zvuk, založený na řezavé kytaře, celkem garážový feeling a současně zvuk bohužel šíleným způsobem ořezaný v postprodukci. Pro jakýkoliv jen trochu cílený poslech tak představuje tohle album křest ohněm, dle mého názoru slyšitelný i pro méně náročného posluchače. Asi lze pochopit, že kapela neměla snahu nahrát desku k poobědovému rozjímání, ale tohle už je bohužel za hranou.
Podle ztvárnění obalu by se mohlo soudit, že kapela mentálně upadá kamsi k GNWP či podobným směrům, ale nic o tom nevím a spekulovat nechci. Hudebně jde o přímočarou ostrou kytarovku s hlubším laděním bez nároku na kus pěkné melodie, což by mi ani tak nevadilo, spíš naopak. Výhodou rovněž je, že kapela během těch sedmatřiceti minut nikam zásadně neuhýbá, jede v jasné trase a má tak minimální možnost něco podělat. Jedinou výjimkou je zapojení nemocného saxofonu hostujícího Vanja Ilekoviče v posledním songu a je to přesně to místo, kde si říkám, jestli to muselo být a pokud ano, tak proč. Nechápu, umělecký dojem to nijak nezvedá.
Celkový dojem je nicméně docela pozitivní, byť podobných bychom našli celé zástupy a nápaditějších rovněž tak. Nahrávce je ke cti její jasný a srozumitelný vyjadřovací jazyk, který žánrové fanoušky potěší a pár slabých míst (Rabies Road) lze tolerovat. Nebýt blamáže ve finálním masteringu, šlo by o poslouchatelnou desku pro chvíle dočasných intelektuálních výpadků.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Geenger Records
Vydáno:Září 2018
Žánr:hardcore punk / noise rock
sestava neuvedena
host:
Vanja Ileković - saxofon (10)
1. Pre-Doomsday Orgy
2. Clerofashionistas
3. Rabies Road
4. Nailbiter Blues
5. Desk Flip Time
6. Not Your Night
7. Squeezing Diamonds out of Slime
8. One of Those Bands with More Haters Than Friends
9. Meatbomb
10. Homo Rattus

Mamiffer
The Brilliant Tabernacle

The Pineapple Thief
Versions Of The Truth

Shining
8 ½ - Feberdrömmar I Vaket Tillstånd

N.K.V.D.
Hakmarrja

Van Halen
A Different Kind Of Truth

Impavida
Antipode

Deathspell Omega
The Long Defeat

The Vacant Eyes
Technoir

The Great Gray Funk
The Great Gray Funk

Slečna Anal Phabet
Zombie Business

Donarhall
Helvegr
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.