Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Khold - Til Endes

KholdTil Endes

Bhut4.11.2014
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3
VERDIKT: Khold si už za svou existenci udělali ksicht, takže je bezpečně poznáte: silné momenty, dobré nápady, ale pořád tomu něco chybí. Zkrátka lepší průměr, což není nic degradujícího.

Po nějakém tom uběhnutém pátku o sobě dává taky konečně vědět další norská black metalová sebranka říkající si Khold. S jejich tvorbou to vždycky bylo jak na houpačce – jednou nahoře, jednou zase dole. Ve které části sinusoidy se nacházíme s aktuální deskou Til Endes si nyní trošku poodkryjeme.

 

Til Endes je šestá řadová deska po šesti letech a skoro by se chtělo říct, že je na ní šest písniček, jenže je jich osm. S klasickou průměrnou délkou běžných skladeb se tak album dostává do půl hodiny hracího času, což je přívětivá délka, která se nepřejí ani moc rychle neuteče. Respektive jde o to, jak je onen prostor využit. V případě Khold si myslím, že je to tak akorát. Nová deska totiž neoplývá kdovíjakými zázraky a spíše se nese v slušivém lepším průměru, který kapele vždycky dodával punc smyslnosti. Tím se tak trochu vracím k úkolu, jenž byl nepřímo zadán v úvodu recenze. Houpačka je tedy někde uprostřed, mezi horní a spodní úvratí. Blíže však má ke klidové poloze, ale i tak je pohyb snadno zaznamenatelný.

 

Muzika kmitá, valí se dopředu a snaží se být narovinu upřímná. To šlo Khold vždycky skvěle – říct všechno napřímo bez zbytečných vytáček. Do určité míry to tak funguje, jenže zrovna ta aktuální deska postrádá silného momentu. Možná i z toho důvodu se autoři rozhodli oživit stopáž desky o jeden cover kousek, který skryli pod jméno Dommens Armé, jenže už při úvodním riffu každému dojde, že je to Troops Of Doom od Sepultury. To by bylo celkem fajn zavzpomínání, ale Khold si se skladbou pohráli vpravdě blackovým způsobem, jenže výsledek je o řád pomalejší než originál. Tak to sice má být, ale… Zkrátka zas takové veselé oživení to není, snad jen krom toho, že to člověka na moment donutí zvednout hlavu.

 

Jak tak na to koukám, tak zatím jen neguji a poukazuji na slabá místa desky. Přišel tedy čas přijít s něčím povzbuzujícím, čímž by mohl být fakt, že Khold hrají to, co se za poslední dobu svých nahrávek naučili. Já mám sice nejradši Phantom a cokoliv jsem od té doby od nich slyšel, tak už taková paráda nebyla. Nešlo o žádný propad, ale takový zarytý standard, kterého se drží dodnes. Takže pro všechny příznivce Khold, kteří s nimi vydrželi i po roce 2004 do teď, to bude zkrátka další vkusný zásek. Určitě rád ocením a vypíchnu některé riffy, kterými jsou skladby obdarovány. Leč na jejich, byť stylové vlákno, není navázáno kloudnějším a trochu dynamičtějším uzlem, ale prostě se to nechá volně stát na tom daném riffu, nebo melodii a tak podobně. Je to jakýsi podivný mustr, který Khold drží v rukou už léta – chytit silný moment a obalit jej variacemi. Alchymisté to jsou výteční, takže výsledek zkrátka funguje, jen se jeho síla ztenčí na menší voltáž, než by mohla po absolutním dotažení mít. Tím se i obloukem vracím k délce nahrávky, která čítá nějakou tu půl hodinu. Výše jsem sice uvedl, že je to fajn délka, jenže když si to člověk přepočítá, dostane sumu, která je adekvátní jejich tvorbě. Kapela jednoduše není schopná ze sebe vymáčknout víc, než je takovýto produkt. A to je škoda. Na druhou stranu jí i fandům to stačí, tak co...

 

A abych to nějak uhrnul do kouta, tak řeknu, že jsem ve výsledku vlastně spokojený. Dostala se mi do rukou nahrávka, která neurazí, je svižná, vzdušná a obsahuje i slušné nápady. Oplývá báječným zvukem, který dá krásně vyniknout jakýmkoliv nástrojům a tím tak ukazuje i na stále slušnou hráčskou úroveň. Til Endes je deskou dobře poslouchatelnou, zkrátka takový lepší průměr, což není nikterak špatný závěr. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

GF666 / 18.8.15 19:17

Na českou scénu se patří z vysoka vy... Když jim mažete med kolem huby, tak se to lísá, ale běda říct, že se to zkrátka nepovedlo... To je řevu. Najednou to už není, díky pane redaktore, ale ten pisálek má v uších nastláno... To je přístup? Já coby muzikant zírám na tvrzení, když neumíš hrát, nekritizuj. Ale pokud tě baví, chválit můžeš? To je jak na dětským hřišti. Baví mě místní urážky lidí, že pro autora recenze je hudba novýho Brichty moc tvrdá, a že asi poslouchá Mandrage atd. Když se mrknete na jeho sled recenzí a reportu, je jasné, že naopak poslouchá mnohem mnohem tvrdší a brutálnější muziku a že se Datlovi věnoval hlavně kvůli tomu, že ho deska coby fanouška starší tvorby tohoto umělce zkrátka rozčarovala. Z diskuse nevím, zda jsou legračnější fanoušci AB nebo pan B sám, jak se snaží mít poslední slovo. Tak nelíbilo, no! Svět jde dál. Věřím, že si desku koupí i tak dostatek lidí, co ji budou nadšeni a že ve Sparku se objeví chválivá recenze a rozhovor. Tak o co jde? Nelíbí no. Autorovi recenze vzkazuji, ať se nenechá odradit a dál píše bez obav z davového šílenství a vzteku. Nelíbí, no!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky