|
|
||||||||||
Kvelertak jsou rock jako řemen. Udržují pozice energických divochů schopných rozpoutat živelnou jízdu, což je dobrá zpráva pro ty, kterým se jejich proměna z přisluhovačů temnějším žánrům na klasické harcovníky rocku líbí. Od startu je to jako rychlá hra na babu, hráči nepostojí, rozmařile pobíhají na place a máchají rukama. Zatímco kytary drhnou jednoduché riffy, rytmus nás drží v zóně zvýšeného tepu a ke zpomalení dochází jen sporadicky. Celé je to takové veselé a uřvané.
Odkazy na blackový kořen jsou hodně hluboko, dohledatelné snad jen lokálně v kytarách (nejvíc v otvíráku Dendrofil For Yggdrasil) a pak ve zpěvu, který je rozlobeně krákavý a jehož majitel by mohl z fleku natáčet pohádky. Hlavně ta o sedmi krkavcích by se mu povedla. Člověk si na něj musí zvyknout, protože tahle poloha se v éteru moc nevyskytuje. Nejhorším momentem je asi refrén v předposlední skladbě Heksebrann, kde kloktá hodně přetažený krk.
S temnotou nahrávka nemá nic společného. Melodie prozrazují obdiv k široce přijímanému rocku, jaký hrají třeba AC/DC, Kiss a jim podobní. Tím pádem se vytratila i nějaká originalita a přišel poměrně nudný hudební model, který mi nárazově připomíná příšerné rockové stars stadiónového typu, kde vrcholem show je refrén zpívaný společně s publikem. Melodie málokdy překvapí zajímavějším nápadem a drží se nenásilného marše vpřed spoléhajíc na to, že otevřená náruč fanoušků bude dostatečně široká. Například singl 1985, který se objevil jako první vábnička, je hrozná, opakující se nuda, kterou poslouchám jen s nohama v pěst. Jako reprezentativní vzorek z alba bych určitě zvolil jinou, lepší skladbu.
A takové se na desce nacházejí. Díky nim se potom Natteto sferd ukazuje v trošku jiném světle. Když se smíříme s faktem, že Kvelertak jsou nenáročnou zábavovou kapelou, na kterou mají potřebná lejstra, levnější optikou zachytíme lecos příjemného. Tu a tam se podaří vytáhnout na světlo šmrnc severské kapely a nesmiřitelný verdikt zvolna taje. Ondskapens Galakse, titulní a hodně povedená Nattesferd, Berserkr, to jsou podařené kusy. V Nattesferd se navíc angažuje zpívající žena, jejíž projev je takový ledabylý, divný. Lepší je to prostě tam, kde nejdou na první dobrou vidět provařené postupy.
Nattesferd asi nikoho neurazí a ani já nebudu mít problém, když to někdo pustí v autě nebo k trestání škopků. Jako doprovod k nějaké společenské události je to fajn a výhodou je, že to snesou i uživatelé lehčích žánrů. Jednoduchý rytmus nepotřebuje soustředění a tak si lidé budou spontánně klepat nohou do rytmu. Hledat v tom ale hlubší myšlenku nemá smysl. Na to jsou Kvelertak moc laciní.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Jirka D. / 17.6.16 20:38odpovědět
Pro vyváženost diskuze doplním i svůj komentář, který se prakticky shoduje s kolegou Sorghem. Kvelertak se podle mě posouvají do role prostých bavičů, sice s velkým nasazením (živě jak na speedu), ale bez jakéhokoliv dalšího rozměru. Jejich prvoplánový rockový cirkus jsem po pár pokusech o poslech smazal.
Dejv / 17.6.16 17:37odpovědět
Taky nevím, co redaktorovi na desce vadí. Je to zábava a hodně dobrá. Naopak bych řekl, že Kvelertak rostou co do nasazení projevu i myšlenky. Jejich doposud nejvýznamější dílo. A že se vzdálili blacku? To přece nevadí, když to celé funguje, hm
Mirek M / 17.6.16 13:55odpovědět
Tady si dovolím s kolegou nesouhlasit. "Nattesferd" me hodně baví a jejich výživný punk/black/hard rock je pořád originální. Já určitě podobnou kapelu neznám. Sou tam silný motivy a hlavně to má koule jako prase. Jasně, Kvelertak nejsou o žádných hlubokých myšlenkách ani o nějakém "velkém" umění, ale to nebyli ani na předchozích albech. Do lacinosti to má každopádně stále na míle daleko... Za mě poctivejch 80% :)
Label:Roadrunner Records
Vydáno:Květen 2016
Žánr:rock
Maciek Ofstad - kytary
Kjetil Gjermundrød - bicí
Erlend Hjelvik - zpěv
Bjarte Lund Rolland - kytary
Vidar Landa - kytary
Marvin Nygaard - baskytara
1. Dendrofil for Yggdrasil
2. 1985
3. Nattesferd
4. Svartmesse
5. Bronsegud
6. Ondskapens Galakse
7. Berserkr
8. Heksebrann
9. Nekrodamus
Kvelertak
Meir
Kvelertak
Endling
Kill
Great Death
Testament
Dark Roots of Earth
Inverloch
Dusk | Subside (EP)
Motörhead
Aftershock
Mortuus
Diablerie
Torc
Tóny Annwnu
Dead Man's Eyes
Words Of Prey
Gorguts
Colored Sands
Hexvessel
No Holier Temple
Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
17.4.2024Z nové společné desky Pačesse a Báry Basikové vzešel videoklip ke skladbě Vlk mezi vrbami, který můžete shlédnout ZDE. Celou desku nazvanou Katechismu...
15.4.2024Netradiční domácí projekt Fuj Kluk zveřejnil nové video ke skladbě Pod drnem - sledujte ZDE.
12.4.2024Pestilence zveřejnili druhý singl ze své připravované best of the best desky Levels of Perception, která vychází 26. dubna u Agonia Records. Skladbu S...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.