|
|
||||||||||
Nic. Novou Kylesu poslouchám už přes měsíc, teď jsem ji sjel dvakrát po sobě, udělal si poslední poznámky a snažil se pochopit, co ve mně má tahle deska zanechat. Nepochopil jsem, zůstaly jen ty poznámky a mezi nimi se to superlativy zrovna nehemží.
Aby bylo jasno hned na úvod – Kylesu mám rád a jejich starší tvorbou se nechávám týrat celkem s chutí, a to dokonce i předchozím albem, které se u mnohých fanoušků nesetkalo zrovna s nadšenou reakcí. Líbí se mi a líbit se mi bude. Doufám. O „Ultraviolet“ nemůžu napsat, že by se mi nelíbilo, ono prostě hraje, skončí a nic ve mně nezanechá. A to jsem si už dříve zvykl na věci, které bych u druhých odpouštěl jen se skřípěním zubů. Třeba ten jejich zvuk (a teď nemyslím slisovanost v duchu Loudness war). Takový ten zvuk, který v sobě má jakousi majestátnost, hall-efekt, jak kdyby kapela hrála v tovární hale, a přesto je zastřený a zamlžený, jak kdybyste poslouchali přes zeď. Ta jeho hutnost, připomínající léty udusanou hlínu na mlatu, ke Kylese patří a komukoliv jinému byste ji přičetli k tíži. A na „Ultraviolet“ se jde ještě dál, ještě houšť.
Dokonce jsem si zvykl i na zpěv Laury Pleasants, která vůbec neumí zpívat a čím čistější polohy se snaží dosáhnout, tím víc je to slyšet. Ještě na „Static Tensions“ její přednes připomínal letitého notorika (snad kromě „Runing red“), ale už na „Spiral Shadow“ došlo k významnějším „čistým“ konfrontacím a dojmy byly hodně hořké. Zvykl jsem si, dokonce našel zalíbení. Na novince se jde ještě dál, respektive jejímu hlasu se dostává stále většího prostoru, i když na mnoha místech více méně dotváří celkovou atmosféru, než že by se chytal prvních houslí. Ale když se chytne, začínám se vrtět v křesle.
Čert ale vem hlas Laury a produkci alba, v případě novinky jde totiž o úplně něco jiného, a to o skutečnost, že se nemůžu dopídit dobrých nápadů. Některé skladby prolétnou éterem (typicky „What does it take“) a nezůstane po nich ani trocha smradu. Není čeho se chytit, rezonance nulová, myšlenky mi letí úplně jinam a to není dobře. U dalších („Long gone“ nebo „Steady brakedown“) mi na patře hořkne pachuť recyklace a klidně bych k těm dvěma jmenovaným mohl přidat další. Úvodní skandovaná „Exhale“, s kytarou podladěnou snad nejvíc v historii Kylesa, jde úplně mimo. Dokonce ani tak oblíbená alibi formulka o tom, že „vše už tu bylo, ale pořád je to ta stará dobrá Kylesa“, která mě napadá u klipovky „Unspoken“, mě nějak neuspokojuje a pohled na hnusný obal zabíjí zbytek nadějí. Uf, teď si říkám, že už sklouzávám někam, kam nechci, takže další a poslední odstavec.
Pod celou tou kritikou se asi skrývá jedna jediná myšlenka a to, že i přes všechny vkládané naděje, přes dost silnou podporu vydavatele (stačí mrknout na bohatost edicí) a přes veškerou dobovou módu, vydala Kylesa svoje neslabší album, které sice převálcuje velkou část žánrové konkurence, přesto na svou vlastní historii nestačí. Album letí z reproboxů bez zanechání silných dojmů a pokus o zvrat závěrečné hymny „Drifting“ přichází velmi pozdě.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Venca / 4.6.14 21:21odpovědět
A zase nepochopení! Chcete jen synthetic shit nebo co? Být impotentním a bez fantazie, ve středu zajít na bibelstunde, ve čtvrtek anonymní alkoholici, ke svačině klobása z vepře, to jsou přec zajeté standardy! A co když to chce mít někdo jinak? Co udělá ovčí většina potom? Bečí... Fuck to Christ!
František Minařík / 31.7.13 18:02odpovědět
Zase další nahrávka s hnusným zvukem, kdy už skončí tahne nesmyslná loudness war.
Jirka D. / 4.7.13 11:40odpovědět
to Coornelus: tak to já mám jasno, utrácet se bude jinde. Ale Tvoje rozhodnutí je samozřejmě na Tobě.
Coornelus / 4.7.13 11:26odpovědět
Desku jsem si ještě ani nestáhnul s tim, že až na ní někde narazim, tak si ji koupim. "Spiral Shadow" žeru, bodově 9/10. Docela jste mě nahlodali. Nákup zvážim :-)
David Kasík / 3.7.13 18:46odpovědět
Ten zvuk je fakt debilní - utopená, do hnoje zadupaná Helena Fibingerová. Skladby bez nápadu, bez jiskry, nebaví mě to ani v autě.
Victimer / 3.7.13 15:32odpovědět
S minulou deskou jsem potkal fakt dobrou kámošku, teďka jako by si přestala mýt vlasy a občas grkala. 65%.
rosťa / 3.7.13 10:39odpovědět
Hodně souhlas!
Label:Season of mist
Vydáno:Květen 2013
Žánr:sludge / psychedelic
Laura Pleasants - zpěv, kytara, baskytara
Eric Hernandez - bicí, baskytara, kytara
Carl McGinley - bicí, prekuse
Phillip Cope - zpěv, kytary, baskytara, klávesy, theremin, perkuse
1. Exhale
2. Unspoken
3. Grounded
4. We're Taking This
5. Long Gone
6. What Does It Take
7. Steady Breakdown
8. Low Tide
9. Vulture's Landing
10. Quicksand
11. Drifting
Kylesa
Spiral Shadow
Kylesa
Exhausting Fire
Kylesa, Sierra, Jagged Vision
10.1.14, Praha, Rock Café
Echoes
The Pursuit
Kvelertak
Endling
Verminous Serpent
The Malign Covenant
Mallephyr
Ruins Of Inner Composure
Eschatology
Eschatology (EP)
Sumac
The Deal
Nemrud
Ritual
Khoiba
Khoiba
V pátek 8. listopadu vychází death metalovým legendám Massacre u Agonia Records nové album Necrolution. Komplet celé si ho můžete pustit na TOMHLE odk...
5.11.2024Dvojice kanadských kapel Miserere Luminis a Givre se představí 13.11. v pražské Modré Vopici a 14.11. v brněnském Unleaded Coffee.
2.11.2024Blind Ruler Cursed Land je projekt Willhelma Grasslicha a spojuje v sobě ethno ambient, neofolk, martial industrial a world music, což nám 23. listopa...
31.10.2024Metalová kapela Welicoruss hledá novou krev na pozici kytaristy a basáka. Pokud to pro vás zní zajímavě, pište na TENTO mail.
31.10.2024Domácí metalové duo Ánni zveřejnilo svůj nový singl, který je tematicky věnovaný islandské přírodě. Sklada se jmenuje Echoes (děkujeme) a v podobě vid...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.