Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ladislav Pazdera - Chiaroscuro

Ladislav PazderaChiaroscuro

Ruadek20.12.2023
Zdroj: CD - promo od AMPromotions
Posloucháno na: discman OneConcept CDC 100 BT + bedny Presonus Eris E3.5
VERDIKT: Akustická deska, která nabízí vyzrálou instrumentaci v naprosto čistém podání, bez příkras. Pojetí, které dává smysl. Přesto si myslím, že ji Ladislav mohl pojmout barvitěji.

S díly vyloženě akustickými se nesetkávám příliš často, a pokud už na to dojde, jsou to neo-folkové kusy. Tahle deska má jiné nálady, přestože je podobně smutná i melancholická, jako dokáží být Vali a strhující (Sorocco) podobně jako Ulvesang. Z desky čiší klid, podobný zahloubaným Tenhi.

 

Ladislav Pazdera svou desku uvádí těmito slovy:

 

Chiaroscuro je malba tvořená tóny. Je to hudební autoportrét, odraz toho, kdo jsem a co hledám. Je o objevování nového, je to vzrušení z neznámého. Je o příbězích z dalekých zemí, o jedinečných a klidných okamžicích, o snech, které se stávají skutečností v podobě hudby.

 

 

Souhlasím, deska se dobře poslouchá a je z ní cítit všechno to koření, nálady a citlivost. Je to cesta, kterou nás hudebník se svou kytarou provede, a on si určil pro tento prožitek kytaru jako jediný dominantní nástroj. Problém nastane ve chvíli, kdy posluchač potřebuje ještě něco víc, než jen kytaru. Nebo zatouží po dramatičtější poloze. Tohle umí Estas Tonne, jehož mi orientálnější nebo agresivnější písně, připomenou (A Girl From Istanbul a hned další Recuerdo).

 

Ladislav Pazdera má za sebou nádherné úspěchy a věřím, že by jeho deska dokázala být daleko barvitější. Přesto se uchýlil k civilnější a intimnější formě svého hraní, která není pro každého, do které je třeba se umět proposlouchat. Snížit tep na rychlost prstokladu a chvíli na nic nemyslet, a jen vnímat každý tón jinak výborně nazvučené desky. Umíte to? Pokud ano, tuhle půlhodinku si užijete. Pokud ne, zkuste třeba mnou jmenovaného Estase. Já z díla cítím trochu zbytečně sešlápnutou brzdu, umírněný rozlet, jaký dílu lehce chybí. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky