|
|
||||||||||

Znenadání se nevinnost mládí zdravě naštve a předvede v úplně opačných barvách. Krátký masakr nejbližšího okolí a zase klid. První dojem je tak naprosto rozhozen a nezbývá než si jejich třetí řadovku nazvanou Coal vyposlechnout do konce. Sebejistota Leprous, se kterou střídají tváře jako naši lidovci, mi v jistou chvíli přestává připadat nemístná. To když si přečtu, že celá kapela tvoří koncertní sestavu pro Ihsahnovi komplikované veletoče. To je vizitka jako žádná jiná, a tak to těm mlaďochům věřím. I sám mistr usoudil, že si nezkazí reputaci malou podporou, a tak na Coal drobně vypomohl. Najděte si ho tam, není to vůbec těžké. Navíc skladba, ve které vystupuje, patří logicky mezi tvrdší kusy.
Coal nám nabízí další alternativu progresivního metalu, který se nebojí sáhnout k již použitým cestám. Když je toho pomálu, tak mi to nevadí. Při poslechu posledních Leprous si nemohu nevzpomenout na výborné Soen, ke kterým mají svými citem probarvenými momenty velmi blízko. Skladbám dominují klidné, lehce drhnuté i vybrnkávané celky, kdy hlavní melodické linky vede zejména zpěv. Einar Solberg disponuje jemným tenorem, který si lebedí spíš ve vyšších polohách. Působí to mnohdy, jakoby sám anděl promlouval kdesi z rozjasněné báně. Materialisté si pak mohou myslet něco o vznešeném umění kastrátů. To je v podstatě jedno. Každopádně jde o jedno z poznávacích znamení Leprous a mně se líbí moc. Mimochodem Einar umí i přitvrdit, takže se přikláním spíš k těm bytostem s křídly.
Krom základního nástrojového obsazení se v kapele nebojí zapojit více elektroniky a zkreslených zvuků, které tu tvoří vibrující pozadí a mění vyznění jinak standardních skladeb. Klávesy využívají svých možností dosyta a nacházíme tak konglomerát klavírních partů s vrněním elektrických impulsů podzemní diskotéky. Ve skladbě Echo pak jako by vypadly „Moonspelláčům“ při třídění materiálu na album Wolfheart. Vždy jsou však decentní a nestrhávají na sebe příliš pozornosti. Unavující je ovšem přílišné nastavování stopáže do blba opakovanými motivy, které jsou často zajímavé a poutavé, ovšem slyšet je desetkrát po sobě unaví i vola. A není to žel případ jedné nebo dvou skladeb, takových se najde valná většina. Příkladem budiž Chronic , která ke konci nabírá zbytečná kila a stejným motivem nás týrá skoro dvě minuty, The Valley, kde se děje něco podobného, opět několikaminutová záležitost a nebo hned úvodní Foe.
To tu pak máme nahrávku lehce přesahující hodinu, i když by si vystačila s o třetinu kratším časem. Celou desku je bez skrupulí možné označit jako silně hitovou, hlavně pak refrény, které útočí sladkobolnými, ale neotřelými nápady. Album proto doporučuji dávkovat s mírou a rozumem. Jinak se není čeho bát, jde o velmi kvalitní práci.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Bodin / 23.5.14 17:35odpovědět
s každým dalším poslechem tato deska zraje a roste...
Victimer / 16.3.14 13:14odpovědět
Dostávám se k tomu až nyní a zatím si fakt pomlaskávám. Vytříbený postupy, libový vokály, hraje mi to všude možně až se divím, že mi tam nic nevadí... vůbec nic. Krasavec deska!
Jirka D. / 17.6.13 8:37odpovědět
No já jsem zvědav moc, jestě jsem se k novince nedostal. Škoda té hnusné obálky, předchozí houbařská sezóna měla něco do sebe.
Ruadek / 17.6.13 8:27odpovědět
Pro mě jednoznačně nejlepší progresivní deska roku 2013. Bez debat. Oproti první desce se ubralo na plynu, je tu větší důraz na vokály a celé to má jakýsi až epický nádech. Tohle album mi sedlo neskutečně moc, hravě v mých uších jako celek předčilo i poslední Riverside, Disperse a další věci z podobné škatule. A stejně jako u Disperse musím poznamenat, že kapela prostě vyspěla do velé desky. A to zatraceně rychle.
Venca / 4.6.14 21:23odpovědět
...souhlas!
Label:InsideOut Music
Vydáno:Květen 2013
Žánr:progressive
Einar Solberg - Vocals, keyboards
Tor Oddmund Suhrke - Guitars, Backing Vocals
Øystein Landsverk - Guitars, Backing Vocals
Tobias Ørnes Andersen - Drums
Rein T. Blomquist - Bass
1. Foe
2. Chronic
3. Coal
4. The Cloak
5. The Valley
6. Salt
7. Echo
8. Contaminate Me
9. Bury
10. Foe (remix)

Leprous
The Congregation

Leprous
Pitfalls

Leprous
Malina

Leprous, Agent Fresco, 22
13.9.18, Brno, klub Melodka

Ketzer
Starless

Phil May Grey
Whispers (EP)

Coal Chamber
Chamber Music

Therapy?
Hard Cold Fire

Sekhmet
Words Of The Master (Proverbs Of Hell)

Falloch
Prospice

Urisk
Call
Deus Deceptor je nová melo-deathmetalová banda ze severu Finska, které 15. ledna vyjde debutové album Eternal Eclipse. Stane se tak pod labelem Invers...
20.11.2026Deathmetaloví filozofové Contrarian jsou zpět se svým šestým studiovým počinem – Escaping Depravity. Album vychází 27. listopadu u labelu Willowtip.
19.11.2026Nejnovější videoklip z alba My Heart Has No Home od domácí kapeloy Awrizis je ke skladbě Chiroptera. Klik SEM.
19.11.2026Hlásí se Björn ze Stockholmu a jeho atmo-blackový projekt Isvidd, a to s nově vydaným singlem Scars of a Thousand Lakes. Poslech ZDE.
19.11.2026V pátek 27. listopadu se v pražském klubu Subzero potkají dvě kapely, které posouvají hranice současného kytarového experimentu a těžkotonážní psyched...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.