|
|
||||||||||
Norské Leprous lze nepochybně zařadit mezi nejužší špičku současné světové progresivně metalové scény. Jejich skvělá tři řadová alba na ní přivála kýžený čerstvý vítr a úzká spolupráce s velmistrem Ihsahnem rovněž přinesla své ovoce. Kapela se z pozice předskokanů velkých jmen rychle vypracovala na post headlinerů, kteří jezdí svá vlastní úspěšná turné a již od druhého počinu "Bilateral" má navíc stabilní vydavatelské zázemí u největšího progresivního labelu Inside Out.
Čtvrtý řadový počin "The Congregation" spoluutvářel osvědčený producentský tým složený z Jense Bogrena a manželů Tveitanových, vystupujících pod pseudonymy Ihriel a Ihsahn. Posledně jmenovaný se nicméně tentokrát zřekl hostování a poprvé od debutu "Tall Poppy Syndrome" přenechal všechny extrémnější vokální kreace frontmanovi Leprous Einarovi Solbergovi. A nutno podotknout, že dotyčný si s nimi poradil bravurně.
Novinka opět přináší vytříbený mix progresivního rocku a metalu s příchutí severské avantgardy, jemně okořeněný ambientními či psychedelickými pasážemi. Po skladatelské, instrumentální i pěvecké stránce se tradičně jedná o naprosto strhující a dechberoucí dílo a ač to vzhledem ke kvalitám předchozích desek bude znít sotva uvěřitelně, pravděpodobně i dosavadní vrchol diskografie kapely.
Hudebně se zdá být ještě košatější, propracovanější a nápaditější než "Bilateral", pěvecky zde Einar dosahuje chvílemi až extatických výšin a jeho spoluhráči mu zdatně sekundují efektivně pojatými doprovodnými vokály. Přesto všechno si spolek zachovává posluchačskou přívětivost a cit pro chytlavé, ale nevtíravé refrény. Pochválit je nutno i nesmírně zdařilou hru s kontrasty, která podtrhuje dramatičnost a emotivnost jednotlivých skladeb.
Ač se nerad uchyluji k maximálnímu hodnocení a dávám ho opravdu jen velmi výjimečně, u "The Congregation" to zkrátka jinak nepůjde. Progresivně metaloví vizionáři Leprous opět naplno prokázali svou skladatelskou, muzikantskou a pěveckou genialitu a jednoznačně potvrdili, že je stále nutno je počítat mezi nejužší špičku současné metalové scény. Z mého pohledu jde zatím o suverénně největší hudební zážitek letošního roku a silně pochybuji, že ho na dlouhou dobu něco překoná…
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
stupor / 9.3.17 16:18odpovědět
Prvýkrát som sa s touto skupinou stretol skrz rádio - možno aj tieto okolnosti viedli k "exekučnému" dojmu: hipsterský extravaganzametal s teplými vokálmi... Párkrát som to ešte počul v spomínanom rádiu a nevenoval tomu pozornosť. Ale ono to nejak hlodalo v zákulisí môjho hudobného vkusu. Tak som nedávno napísal "Leprous" do trúbky a prehnal si hlavou Coal a Congregation... Kurva to je neskutočne dobrá hudba! (Už len ako píše Jirka - vysrať sa na trend sterilnej pretlakovej postprodukcie a zachovať aspoň DR 9)
Jirka D. / 9.3.17 19:12odpovědět
:) Jo, s pěkným zvukem by to bylo ALBUM. Takhle to jednomu přijde jako hodně promarněná šance.
Mirek M / 25.6.15 17:28odpovědět
Já se přiznám, že jsem na Leprous dost vytížený už od dema "Aeolia". To jsem náhodou kdysi kdesi stáhl a hned mi zalahodilo. Oproti debutu "Tall Poppy Syndrome" mělo sice celkem svý mezery a slabší místa a kluci tam ještě neměli úplně vychytaný hudební projev, ale už tehdy to tam "bylo".
Victimer / 25.6.15 7:51odpovědět
Skvostná záležitost, u které se s poslechy nejde rozloučit, pořád umí něčím překvapit. Výborní muzikanti, skvěle vystavěné skladby, co dodat... Redakční posezónní sklizeň se bez Leprous neobejde, budou jedni z těch, kteří ji ovládnou.
Jirka D. / 25.6.15 7:27odpovědět
Závislost je asi to správné slovo, Leprous se překonávají... Bohužel na rozdíl od S. Wilsona ještě nedospěli do fáze, kdy by kladli stejně vysoké požadavky jako na muziku i na zvuk a z tohoto pohledu je deska jen průměrně znějící průmyslovou smrtí. Takže ve výsledku je to taková schizofrenie - vynikající muzika vs. mizerný, natlakovaný zvuk. Přivřu uši a devadesát bobříků dám.
Ruadek / 25.6.15 6:15odpovědět
Za mě je to o pět bodů méně (snad jenom, že příště může přijít téměř cokoli). Každopádně pro mě momentálně vedle Stevena deska roku, to bez debat. Absolutní závislost, absolutní slast. Hudba, která se u mě strefila snad ve všem do černého. Jen ty bicí... netřeba mluvit... Souhlasím stím, že všechno co doposud vydali, je špička. Novinka to ale překonává.
Label:Inside Out Music
Vydáno:Květen 2015
Žánr:progressive / avantgarde / rock / metal
Einar Solberg - zpěv, klávesy
Tor Oddmund Suhrke - kytary, doprovodný zpěv
Øystein Landsverk - kytary, doprovodný zpěv
Simen Daniel Børven - baskytara
Baard Kolstad - bicí
1. The Price
2. Third Law
3. Rewind
4. The Flood
5. Triumphant
6. Within My Fence
7. Red
8. Slave
9. Moon
10. Down
11. Lower
12. Pixel (Bonus)
Leprous
Aphelion
Leprous
Pitfalls
Leprous
Malina
Leprous, Agent Fresco, 22
13.9.18, Brno, klub Melodka
XIII. Století
Amulet
Umbrtka
Hlavní stroj
Immolation
Atonement
Korn
The Path of Totality
Thy Catafalque
Meta
Vomitory
Opus Mortis VIII
Clarinet Factory
Meadows
Řecká metalová kapela On Thorns I Lay vydá 13. října na Season of Mist novou řadovku, která se bude jmenovat stejně jako kapela a z níž byl aktuálně z...
18.9.2023Kapela Insania představila videoklip ke skladbě Jedeme peklo, kterou znáte z alba GRRRotesky (psali jsme ZDE). Klip pochází z dílny CyberOlase a dle k...
18.9.2023Na rakouském vydavatelství Mai Lei Bel vyjde 22. září debutní deska rockové kapely Craggy Collyde, která funguje od roku 2018 nejdříve jako duo, nyní ...
17.9.2023Rebaelliun pustili do světa kytarové video se skladbou All Hail The Regicide připravovaného alba Under The Sign Of Rebellion, které vyjde 22. září u A...
17.9.2023October Tide zveřejnili nový singl z připravovaného alba The Cancer Pledge. Skladbu Blodfattig najdete na TOMHLE linku.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.