Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Light Bearer - Silver Tongue

Light BearerSilver Tongue

Symptom13.1.2014
Zdroj: 2x 12" gramodeska (černá)
Posloucháno na: Pro-Ject Debut III/Phono USB / Creative GigaWorks T40 / Koss UR40
VERDIKT: Londýn má další kapelu, co hraje jako žádná jiná. Trendovost jim budiž odpuštěna.

V Anglii se dobré hudbě daří a díky Light Bearer získal ostrovní stát na poli post-hardcoru úspěšný vývozní artikl. Z popela Fall Of Efrafa a mozku Alexe CF povstala nová stálice!

 

Na komerčních radiostanicích se kapela se svými dvacetiminutovými opusy zřejmě neupíchne a zjednodušovat masám poslech krácením by nebylo šťastné řešení. Právě schopnost dát nudě košem na  ploše takového rozsahu poukazuje na jistou skladatelskou zdatnost. Light Bearer vědí, jak pracovat s dynamikou a harmonií, proto je na albu míst, kde skladba váhá, jako šafránu.

 

V porovnání s debutem LapsusSilver Tongue o něco uhlazenější zvuk, ale intenzivní náboj hudby, její forma a – abych tak řekl – „nezaměnitelné aroma“ zůstávají bez úprav. Onu intenzitu najdete například v závěrečných riffech skladby Aggressor & Usurper. Titulní monstrum Silver Tongue jen roste a dál se rozpíná tam, kde už by to jiní vzdali. Pokud jde o formu, Light Bearer na žánry nehledí. Hardcore, rock a metal (v moderním „post“ provedení), sludge i ambient, vše skladem.

 

 

Podobně jako u zmíněných Fall Of Efrafa, kde byl daný koncept tří alb s „králičím“ příběhem založen na knize Daleká cesta za domovem od Richarda Adamse, mají i Light Bearer předem připravený plán. Čekají nás ještě dvě alba, Magisterium a Lattermost Sword, aby byl příběh Æsahættr Tetralogy o Luciferovi z pera Alexe CF završen.

 

Vcelku bytelný a funkční kašírovaný gatefold obal v matném provedení ukrývá dva černé vinyly ve tvrdých papírových obalech. Minus za nepřítomnost antistatické vložky a bookletu, plus za bohatou ilustraci na maximální možné ploše.

 

Rozumí se samo sebou, že i přes zásah do hudebního vkusu může být pro některé dnešní posluchače problém s délkou skladeb. Light Bearer nenabízejí instantní zábavu, ale kontrastní epiku a ta si pro dosažení maximálního účinku pointy žádá trpělivost nad zvolna se rozvíjejícími motivy.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Štěpán Šimek / 27.1.14 11:45

Mně se recenze na Echoes zine líbí a velmi oceňuji, že dáváte prostor i kritice formální zvukové stránce alba. Nicméně dodnes jsem zcela nepobral tzv. fenomén Loudness war. Jakž takž ho registruji při remasterovaných vydání nějakých klasik 70./80. let, ale obecně si myslím, že problémem je spíše u vybraných žánrů. Kupříkladu "Halo of Blood" od COB má dle dr.loudness-war.info velmi špatné skóre, avšak při běžném poslechu jsem nic špatného nezaregistroval. Prostě metalová nahrávka by asi měla mít tento typ "přebuzeného" zvuku, avšak jedním dechem dodávám, že ten samý zvuk by se nehodil třeba pro nu jazz. Osobně ale Loudness war považuji spíše za marginální problém a při subjektivním poslechu ho nijak výrazně neregistruji (tedy pokud nějaké album není přebuzené už fest, hlavně ty různě tranceové či electro počiny typu Junkie XL, sice parádní muzika, ale na dlouhodobý poslech na sluchátkách nepoužitelná). Podotýkám, že hudbu poslouchám nejčastěji na špičkovém flac přehrávači Fiio X3 s relativně slušnými sluchátky Sennheiser HD 239. Pak Na věži Yamaha s vintage hi-fi regálovýma bednama z 90. let ho pak neregistruji prakticky vůbec.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky