Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Light Bearer - Silver Tongue

Light BearerSilver Tongue

Symptom13.1.2014
Zdroj: 2x 12" gramodeska (černá)
Posloucháno na: Pro-Ject Debut III/Phono USB / Creative GigaWorks T40 / Koss UR40
VERDIKT: Londýn má další kapelu, co hraje jako žádná jiná. Trendovost jim budiž odpuštěna.

V Anglii se dobré hudbě daří a díky Light Bearer získal ostrovní stát na poli post-hardcoru úspěšný vývozní artikl. Z popela Fall Of Efrafa a mozku Alexe CF povstala nová stálice!

 

Na komerčních radiostanicích se kapela se svými dvacetiminutovými opusy zřejmě neupíchne a zjednodušovat masám poslech krácením by nebylo šťastné řešení. Právě schopnost dát nudě košem na  ploše takového rozsahu poukazuje na jistou skladatelskou zdatnost. Light Bearer vědí, jak pracovat s dynamikou a harmonií, proto je na albu míst, kde skladba váhá, jako šafránu.

 

V porovnání s debutem LapsusSilver Tongue o něco uhlazenější zvuk, ale intenzivní náboj hudby, její forma a – abych tak řekl – „nezaměnitelné aroma“ zůstávají bez úprav. Onu intenzitu najdete například v závěrečných riffech skladby Aggressor & Usurper. Titulní monstrum Silver Tongue jen roste a dál se rozpíná tam, kde už by to jiní vzdali. Pokud jde o formu, Light Bearer na žánry nehledí. Hardcore, rock a metal (v moderním „post“ provedení), sludge i ambient, vše skladem.

 

 

Podobně jako u zmíněných Fall Of Efrafa, kde byl daný koncept tří alb s „králičím“ příběhem založen na knize Daleká cesta za domovem od Richarda Adamse, mají i Light Bearer předem připravený plán. Čekají nás ještě dvě alba, Magisterium a Lattermost Sword, aby byl příběh Æsahættr Tetralogy o Luciferovi z pera Alexe CF završen.

 

Vcelku bytelný a funkční kašírovaný gatefold obal v matném provedení ukrývá dva černé vinyly ve tvrdých papírových obalech. Minus za nepřítomnost antistatické vložky a bookletu, plus za bohatou ilustraci na maximální možné ploše.

 

Rozumí se samo sebou, že i přes zásah do hudebního vkusu může být pro některé dnešní posluchače problém s délkou skladeb. Light Bearer nenabízejí instantní zábavu, ale kontrastní epiku a ta si pro dosažení maximálního účinku pointy žádá trpělivost nad zvolna se rozvíjejícími motivy.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

james / 7.3.14 12:30

Jojo, máš recht. Osobně bych hodnotil tak 7/10. Není to nic, co by mě uráželo, nic co by mě zvedlo ze židle. Neuráží a dokonce obdivuju tu neskutečnou spoustu práce, co to muselo dát. A určité momenty na koncertech, kdy vypustí ty černé papírky evokující snad popel, jsou skvělý. Nejvíc ve mě zanechali vzpomínku a vlastně to můj názor nejvíc vystihuje, vystoupení v Praze ve Vltavský. Nastoupili Behemoth...to byla dokonalá spartakiáda, světla, scéna, gradace jak v muzikálu. Dav šílel. Pak skončili a nastoupili Cannibal Corpse...neměli ani plachtu za bicíma, Corpsegrinder měl totálně děravý kecky a zvukař byl asi ožralej. No a mě Cannibalové bavili víc...a ještě s evšichni usmívali a nikdo na mě nedělal žádný bububu. Zkrátka Behemoth můžou poslouchat ti největší rebelové v nebi:)) Takhle peklo nezní:)))

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky