Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Liveevil - Blacktracks

LiveevilBlacktracks

Mirek M25.4.2016
Zdroj: CD / mp3 (320 kbps) // promo od vydavatele
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Novinka LiveEvil je poněkud otravnou sázkou na jistotu. Kdo slyšel libovolné předchozí album, má v podstatě perfektní představu o tom, jak zní "Blacktracks". Ano, víceméně úplně stejně…

Tuzemský spolek LiveEvil je zajímavý především tím, že ho založil Petr Staněk, někdejší frontman jedné z našich nejlepších kapel Silent Stream of Godless Elegy. Ten se po svém "odejití" překvapivě nevydal podobnou hudební cestou, ale zabrousil do vod skočného electro-metalu. Úspěšný debut "Arctangel" z roku 2007 sice neoplýval bůhvíjakou originalitou, ale přinesl poměrně svěží nápady a pár nakažlivě chytlavých pecek a jemně naznačil solidní potenciál tohoto seskupení. Ten bohužel zůstává dlouhodobě nevyužit, neboť na dalších albech se pánové ani náznakem nepokusili o žádný posun vpřed a spíše než na vlastní tvorbu se soustředili na postupné zlepšování zvukové a produkční stránky.

 

Liveevil

 

V tomto trendu v podstatě pokračuje i novinkový materiál "Blacktracks", který se chlubí tím, že byl nahráván v několika studiích u nás a ve Finsku, jeho mastering obstaral Svante Försback, v minulosti spolupracovající kupříkladu s Rammstein či Volbeat, a produkci si vzal na starosti Kärtsy Hatakka, frontman slovutných Waltari, jenž si zde rovněž zahostoval. A nutno dodat, že počin má vskutku zvuk i produkci světových parametrů.

 

Otázkou zůstavá, nač je všechno tohle platné, když se pánové stále tvrdošíjně drží totožného projevu, s nímž se před devíti lety prezentovali na svém debutu a který spočívá v kombinaci archaické klávesové pseudoelektroniky, přímočarého devadesátkového gothic/doom metalu a vlivů slavnějších kapel jako Rammstein, Pain, Deathstars či The Kovenant. Osobně bych přivítal aspoň pokus o moderněji znějící výrazivo či nahrazení obstarožních kláves a syntezátorů opravdovou elektronickou hudbou, ale vlastně bych s povděkem přijal i jakoukoliv jinou snahu o vymotání se z bludného kruhu, v němž se kapela neinvenčně potácí. Ale nic takového se na novince bohužel neděje. Výsledku nepomáhají ani poměrně primitivní struktury skladeb, tuctové riffy a nepříjemně monotónním dojmem na mě místy působí i Staňkův zpěv, který jinak patří k největším devízám tvorby spolku.

 

 

Na albu se sice najde pár zajímavých nápadů, které posluchače vytrhnou z letargie, ty jsou ovšem spolehlivě zabíjeny průměrností, tuctovitostí, jednotvárností, předvídatelností, vlezlostí a absencí skladatelské invence. Na řádné vstřebání tohoto počinu je v podstatě třeba jen pár letmých poslechů a znáte ho nazpaměť. S každým dalším působí spíše stále více protivným a fádním dojmem a nic navíc už prostě nepřináší.

 

LiveEvil i nadále bojkotují jakýkoliv vývoj a striktně se drží totožného výraziva, s nímž kdysi přišli na svém debutu. Kromě profesionálního zvuku a produkce na své novince "Blacktracks" mnoho dalšího nenabídnou. Jen notně vyvanulý a neobjevný "elektro" metal, který mohli fanoušci v prakticky nezměněné podobě slyšet i na předchozích počinech. Je zjevné, že zatímco Silentům Staňkův odchod prospěl, jemu samotnému se na kvality své někdejší kapely nikdy navázat nepodařilo a s tímto přístupem zřejmě ani nikdy nepodaří…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

GF666 / 18.8.15 19:17

Na českou scénu se patří z vysoka vy... Když jim mažete med kolem huby, tak se to lísá, ale běda říct, že se to zkrátka nepovedlo... To je řevu. Najednou to už není, díky pane redaktore, ale ten pisálek má v uších nastláno... To je přístup? Já coby muzikant zírám na tvrzení, když neumíš hrát, nekritizuj. Ale pokud tě baví, chválit můžeš? To je jak na dětským hřišti. Baví mě místní urážky lidí, že pro autora recenze je hudba novýho Brichty moc tvrdá, a že asi poslouchá Mandrage atd. Když se mrknete na jeho sled recenzí a reportu, je jasné, že naopak poslouchá mnohem mnohem tvrdší a brutálnější muziku a že se Datlovi věnoval hlavně kvůli tomu, že ho deska coby fanouška starší tvorby tohoto umělce zkrátka rozčarovala. Z diskuse nevím, zda jsou legračnější fanoušci AB nebo pan B sám, jak se snaží mít poslední slovo. Tak nelíbilo, no! Svět jde dál. Věřím, že si desku koupí i tak dostatek lidí, co ji budou nadšeni a že ve Sparku se objeví chválivá recenze a rozhovor. Tak o co jde? Nelíbí no. Autorovi recenze vzkazuji, ať se nenechá odradit a dál píše bez obav z davového šílenství a vzteku. Nelíbí, no!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

eliška / 19.6.16 16:40odpovědět

Přijde mi, že recenzent to nepochopil... Právě, že se nevezou na vlnách moderní hudby a elektroniky, (jak většina) ale používají nadsázku a hrají si, v tom spočívá to kouzlo. Jedna z nejlepších desek, které doma mám !!!

Jirka D. / 25.4.16 6:37odpovědět

Jsem asi zaujatej, ale tahle deska je neskutečně otravná, navíc hudebně jde o jednoduchý kolovrátek, od A do Z okopírovaný od zahraničních kapel. Odstup, satane!

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky