|
|
||||||||||
Nechat si protlačit do přehrávače něco neznámého čistě z toho důvodu, že vám to pošle vaše oblíbené vydavatelství, může být velmi často dobrý nápad, ale stejně tak často si svoje poznámky raději nechám pro sebe a po několika poslechnutích dotyčnou muziku vyzmizíkuju pryč. Kapela SOM bude stát asi někde na pomezí, protože rozhodnout se čistě pro delete by bylo hodně nefér, ale současně spadnout ze samého nadšení na zadek by na druhou stranu postrádalo soudný přístup. Což netvrdím, že musíte mít nutně stejně a dokážu si docela dobře představit, že vám tahle kapela sedne do nálady naprosto přesně.
Kapela SOM pochází ze Spojených států a její historie se začala psát docela nedávno, o čemž svědčí prozatím jediná dlouhohrající deska The Fall z roku 2018. Ta byla nahrána na solární pohon v Radare Studios a pokud vám ten název na první dobrou nic neříká, začnu jmenovat: Junius, Caspian, Rosetta a pár dalších. Už ano? Minimálně Junius jsme tady na Echoes párkrát probrali a je to právě tahle kapela (ale nejen ta), od níž fouká nejsilnější vítr. Sestava SOM není z tohoto pohledu jen tak nějaká náhodná sbírka jmen, ale jde právě o členy kapel spolčených kolem Radare Studios s nejsilnějším zastoupením (dva kusy) ex-členů Junius. Ti to postupem času osekali na poměrně úspornou sestavu pouhopouhé dvojice Joseph E. Martinez a Dana Filloon a tím pádem po sobě zanechali docela dost sirotků. Mimochodem právě v takto ořezané sestavě to z mého pohledu dotáhli ke svému nejlepšímu albu Eternal for the Accretion of Light z roku 2017. Doporučuju hodně.
Nicméně SOM na to jdou trochu jinak a když budete znát historii minimálně Junius, dojdete k lehkému anachronismu, protože jejich aktuální album The Shape of Everything jakoby z oka vypadlo (není to nejšťastnější příměr) desce Reports from the Threshhold of Death z roku 2011 (ZDE). A s tímhle přirovnáním podle mého názoru stojí a padá vaše případné přijetí této novinky, protože si umím připustit oba naprosto protichůdné závěry - od nadšeného přijetí po konstatování laciné kopie. SOM jakoby navázali nit tam, kde ji Junius opustili, a po deseti letech se snaží strefit do přibližně stejné cílové skupiny za použití velmi podobných vyjadřovacích prostředků. Tedy plný, zamlžený zvuk, shoegaze, zasněný rock s téměř až popovými nápěvy, v němž nejde ani omylem o ekvilibristiku jakéhokoliv druhu, ale čistě o navození té správné atmosféry a nálady.
V tomto ohledu je nutné přiznat kapele dostatečný počet bodů, protože album funguje od začátku do konce naprosto konzistentně a bez zaváhání servíruje jednu výbornou skladbu za druhou. Během poslechu nenarazíte na slabé místo, na vycpávku jakéhokoliv druhu a celých 34 minut hracího času budete dostávat nadstandardní porci melancholie. Pro její správné navození pracuje vše - přes efekty, přes aranže, přes hall na zpěvu, přes celkové seskládání zvuku, a naopak vše, co by mohlo rušit (například přemíra techniky, vytažení jednotlivých nástrojů apod.), je potlačeno. Čistá, precizní a zodpovědná práce, nelze pochybovat, nelze hledat chyby.
Všechno tohle pozitivní ovšem stojí na tom, že se přestanete ohlížet přes rameno do deset let staré historie a zapomenete na to, že kdy byli a hráli jacísi Junius. Z jejich stínu totiž podle mě SOM nevykročili a jejich nová deska je jen variací téhož v podobně mlhavých odstínech. Nemusí to být nutně rozhodující hodnotící hledisko, ostatně dobré muziky není nikdy dost (podobně na to jdou třeba Palms, Nothing a řada dalších), ovšem se snahou přiznat SOM vlastní zvuk a jak se říká ksicht bohužel narazíte. Může to vadit, ale taky nemusí. Však komu to problém nedělá, v druhé půlce ledna si může vyzvednout svou naprosto čerstvou desku do sbírky. Právě tehdy tahle věc s docela tuctovým obalem vychází na Pelagic Records.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Pelagic Records
Vydáno:Leden 2022
Žánr:shoegaze / dream rock
Duncan Rich - bicí
Justin Forrest - baskytara
Joel Reynolds - kytara
Mike Repasch-Nieves - kytara
Will Benoit - kytara, zpěv
1. Moment
2. Animals
3. Center
4. Shape
5. Clocks
6. Wrong
7. Heart Attack
8. Son of Winter
Panopticon
Autumn Eternal
Gohrgone
Finis Ixion
Damian Dalla Torre
Happy Floating
Drunk With Pain
Hail the Monsters
Dead Man's Eyes
Words Of Prey
Merzbow
Nezumimochi
Fear Factory
Aggression Continuum
Black Crown
Caverns Of Thantifaxath
Dream Theater
A Dramatic Turn of Events
Within Temptation
Resist
Graveyard
Peace
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.