Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Lowen - Do Not Go to War with the Demons of Mazandaran

LowenDo Not Go to War with the Demons of Mazandaran

Monachos11.3.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC, phone
VERDIKT: Mám slabost pro kapely, jejichž hudba nese silný osobní příběh. Londýnští Lowen rozhodně patří k těm nemnoha.

Srdcem kapely je zpěvačka a multiinstrumentalistka Nina Saeidi, která pochází z Íránu, země, kde je hraní metalu dost nebezpečným koníčkem, zejména pro ženy, kterým za něj hrozí poprava. Není proto divu, že se tvorba kapely zaměřuje především na identitu zpěvačky. Jak sama Nina přiznává: „Tato kapela je pro mě vzdorem, je to můj způsob, jak se spojit se svým dědictvím a oslavit ho. Tento íránský prvek je základem toho, kým jsme.“ Kapela zároveň slouží jako zdvižená pěst proti drakonické kontrole, kterou vláda v její rodné zemi uplatňuje nad svými poddanými.


Dobře, takže co vlastně Lowen hrají? Svou hudební pouť zahájili v roce 2018 a od té doby jsou věrni (progresivní) doom metalové škatulce. Aktuální album obsahuje šest skladeb, na nichž hlavní roli hraje silný vokál frontmanky Niny. Nečekejte žádné romantické popěvky ani žalozpěvy. Nina používá svůj vokál jako zbraň, a přestože jde (většinou) o čisté, nezkreslené vokály, jsou svým způsobem dost agresivní a zároveň plné emocí. Třešničkou na dortu je tradiční perská technika zpěvu zvaná Tahrir, která albu dodává na autentičnosti. Podobně působí i použití perštiny a tradičních íránských lidových nástrojů.


Hudba rozhodně není jen „křovím“ pro ženské vokály. Je-li Nina srdcem kapely, kytarista Shem Lucas je jejím mozkem. Ten je velkým fanouškem Morbid Angel a Disembowelment (makabrózní australská death/doomová formace, která na začátku 90. let vydala pouze jedno album). A vlivy death metalu jsou na albu nepřehlédnutelné. Asi nejblíže má deathová vrstva alba k britské tankové divizi Bolt Thrower. Tento death-doomový základ Lowen hojně opepřili blízkovýchodními melodiemi a rytmy. Tu a tam jsou slyšet ozvěny stylů jako sludge nebo stoner, ale to není nic šokujícího, protože tyto ingredience jsou součástí mnoha doom metalových pokrmů. Stejně jako použití smyčcových nástrojů. V případě tohoto alba je to violoncello v úvodní May Your Ghost Drink Pure Water.


Bylo by chybou vynechat texty, které jsou pro plné pochopení světa Lowen nesmírně důležité. Hlavním inspiračním zdrojem textů je epos Šahnáme, na Západě známý jako Perská kniha králů. Texty se však nezabývají pouze starověkými mýty a dávnou historií, ale mají přesah i do současnosti. Například písně Waging War Against God a Corruption on Earth hovoří o zločinech, kterých se dopouští IRGC (Íránské revoluční gardy) jak proti umělcům, tak proti obyčejným lidem protestujícím proti vládě. Za zmínku stojí také barevný surrealistický obal, který nevytvořila AI, ale francouzský umělec Hérve Scott Flament, s nímž Lowen spolupracuje již od svého debutu. Mimochodem, Flamentovo dílo zdobí také obálku alba Solar Drone Ceremony okultního avantgardního ansáblu Neptunian Maximalism.

 

 

Album Do Not Go to War with the Demons of Mazandaran je celkově překvapivě vyzrálým materiálem vzhledem k tomu, že se jedná teprve o druhou desku, kterou Lowen pustili do světa (nepočítáme-li živé akustické EP z roku 2021). Na druhou stranu, mnoho kultovních alb se zrodilo na počátku kariéry svých tvůrců, přičemž jejich pozdější alba nedosahují kvalit rané éry. Jsem tedy velmi zvědavý na následovníka tohoto vskutku působivého hudebního díla. Lowen na vydání svého opus magnum snad ještě čekají. A i kdyby ne, jsem přesvědčen, že i toto album jim vydobude čestné místo v hudebním archivu nejednoho fanouška orientálního metalu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky