|
|
||||||||||
Nejdříve jsem vás, čtenáře, chtěl obdarovat další porcí fantaskní ventilace mé hlavy. Lépe řečeno nějakou tou metaforou, alegorií, zkrátka balancováním na rozcestí recenze a povídky. Deska Sabbracadaver k takovým nápadům přímo vybízí a kdo už jste se někdy setkal s francouzskou bandou Monarch, nejspíš tušíte, na co narážím. Jejich muzika jednoduše vyvolává všelijaké pocity a nutkání si trochu pohrát s fantazií. Tak tomu bylo v minulosti a letošek nikterak neuhýbá. Pokud je však tato recenze vaším prvním setkáním se jménem skupiny, tak dávejte dobrý pozor. Přichází Monarch – mistři v likvidování úsměvů a výborní hráči žánru doom/sludge/drone.
Už loni před dvěma lety mne mrazilo při poslechu díla Omens nešetřil jsem tehdy superlativy a chválou. Jenže, jak už to tak bývá, absolutně jsem netušil, s čím se kapela vytasí poté. Je možné, že nadšení z desky opadne ještě dřív, než roztaje sníh (napadne-li nějaký), ale už teď, za těch pár měsíců, co je album venku, mne prakticky neomrzelo. Důvodem je jednoznačně jeho skličující atmosféra. Až si ho poslechnete, pochopíte, že tohle není jen tak kdovíjaká temná metalová nahrávka. Jestli lze o někom říct, že jde až na dřeň, až k samotné molekule podstaty věci, tak právě o Monarch. Oni jsou totiž fachmani v tom, jak dokážou zatočit s náladou posluchače. Ať už se vám líbí jakákoliv hudba a máte sebelepší, či sebehorší náladu, jsem pevně přesvědčen, že Sabbracadaver ji dokáže citelně ovlivnit.
Nedokážu ocenit hitové až vlezlé melodie, nedokážu ocenit ani epičnost a bombastičnost všelijakých výpravných skladeb, nedokážu plně ocenit ani vokální výkony ve vysokých polohách, ale dokážu ocenit hudbu, která se mnou zamete naprosto nekompromisně, bez efektu blikacích světýlek a nafukovacích hraček. O to víc si cením hudby, která dokáže na sto procent posluchači naservírovat talíř plný hnusu a hniloby. Tahle nahrávka je dostatečně zvrácená k tomu, aby vám zaručeně otrávila večer. Pro umocnění její síly můžete vyrazit se sluchátkama na uších do večerních ulic, přírody, odvážnější se mohou vydat mezi hroby. Ale abych uvedl věci na pravou míru, tady totiž nejde o žádné čerty, bubáky a hastrmany. Tady jde o čistou dekadenci, zmar, prázdnotu a poslední tažení. Ne, není to funeral doom, není to ani žádný depressive suicidal styl, je to jednoduše hnusný, mrtvý, svíravý doom s tím nejničivějším vokálem ženského hrdla, který si jen lze představit.
Pokud se pustím do pitvy samotných (jsou tři) skladeb, mohl bych muziku do určité míry přirovnat k Wolvserpent. Jenže u nich jde spíše o jakousi přírodní esenci temnoty, kdežto Monarch vysílají do uší úpadek spíše lidského charakteru. Nemyslím tím zrovna umírání nějakého emaře, ale zánik lidstva jako takového. Krutost pasáží je natolik pohlcující, že si ani nejde na tuto nahrávku udělat nějakou náladu a zkrátka být připraven. Třeba paní Bhutová mě už mnohokrát s touto deskou poslala do věčně tmou posedlých míst, kam Slunce nehodlá vrhnout jediný paprsek svitu. Album ji rozčiluje a strhává náladu. Krade energii a z úsměvu v mžiku tvoří úplně jinou obličejovou mimiku. Dokonce i já – posluchač otevřený kdejaké šílené zvrácenosti – nemám z materiálu nejpříjemnější pocity. A o tom to právě je – udolat, pošlapat, načechrat a jinak pohmoždit veselou mysl.
Vše spočívá v prostém vláčném tempu s intenzivní hrou metalových nástrojů. To budiž synonymem pro tenhle žánr. Jenže atmosféra Sabbracadaver je umocněna již zmíněným nebezpečným vokálem. Slečna Eurogirl tu jednoduše křičí, jakoby byla na nože brána, až si říkám, co chudák musela ve studiu protrpět, když ze sebe dokázala vyloudit tyhle nefalšované výkřiky zoufalství a beznaděje. Doplňující ruchy rovněž nebudí dojem rozkvetlé louky a jarního vánku. Pouhá trojice skladeb dokáže trýznit tím nejsklíčenějším způsobem, kdy jim to zkrátka musíte věřit. Žádná póza a nějaký klišé výjevy žiletek, krve a léků. Stačí pohlédnout na jednoduše dokonalý obal se svíčkami a křížem. Na první pohled neškodný obrázek, ovšem v průběhu poslechu alba nabírá na síle. Knihu je třeba zaklapnout a jít spát s rozsvíceným světlem vedle partnera. Těm, kdož vydrží a snad i přežijí, bude odměnou studená sprcha všech možných negací. Smích? Přejde…
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Profound Lore Records
Vydáno:Červenec 2014
Žánr:drone doom metal
Eurogirl - zpěv, elektronika
Shiran Kaïdine - kytary
1. Pentagrammes
2. Louves
3. Mortes
Dragged Into Sunlight, Monarch, Birushanah
9.4.17, Praha, Mayapur pokojíček
Olaf Olafsonn And The Big Bad Trip
Temple Of Serenity
Ashes Divide
Keep Telling Myself It s Allright
Marilyn Manson
Smells Like Children (kompilace)
Slovenské podzemní vydavatelství hlásí několik přírustků ve svém katalogu. Jak je zvykem, jde o kazetová vydání a týká se projektů Kurvik 19, DSM-IV-T...
14.1.2021Australská senzace Voyager předělala po svém song This Boy's In Love od elektronického dua The Presents. Na výsledek se můžete podívat ZDE.
14.1.2021Už to bylo na spadnutí a teď je to oficiální. Disharmony, elektronická formace z Bratislavy během března pošle ven své nové album Resonance. Na uvolně...
13.1.2021K 15. výročí fungování vytvořila kapela Welicoruss téměr dvou a půlhodinový film mapující její historii. Dokument nazvaný 15 Years of Madness máte k d...
13.1.2021K titulní skladbě Stínohrad zveřejnila kapela Braunchodla nový videoklip, který najdete na TOMTO odkazu. Pokud by zaujalo a zatoužili byste po celé na...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.