Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Lunar Chamber - Shambhallic Vibrations (EP)

Lunar ChamberShambhallic Vibrations (EP)

Victimer16.1.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: První léčivé účinky technického a atmosférického kování Lunar Chamber.

V rámci dohánění restů z loňského roku tu mám jednu chuťovku, která by neměla zapadnout. Byla by to škoda. Nejednou jsem se k jejímu zveřejnění chystal, ale vždycky ji něco odstrčilo, předběhlo. První nahrávka amerických techniků Lunar Chamber má ambice. Minimálně v tom, jak v sobě objevit energii, která nám pomůže nalézt vnitřní harmonii. Šambalu. EP Shambhallic Vibrations je věrné svému názvu. Skrze melodické, atmosférické a technické deathmetalové finesy, jako by skutečně proudilo pryč od běžného shonu někam, kde je dobře po těle. Kde lze najít vnitřní klid. Soulad. A možná i fyzický. Poslat bolavá záda do zádele, stejně tak nefunkční genitál, akné, nebo podebranou patu. Hotové mýtické místo a ráj na Zemi.

 

První ranou do očí je samotný obal. Šokuje svou barevností a je tak křiklavý, že slovo kýč bije na poplach. Ale při druhém a důkladnějším pohledu se po těle rozhostí klid a chuť se soustředit. Ocitnout se v dalekém Tibetu a meditovat. Po této stránce nejsou Lunar Chamber zdaleka první, kdo svůj death metal poslal tímto směrem. Nasát východní kulturu a hodit si hlavu do klidu. Způsob, jakým tak tihle Amíci činí má ovšem grády.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/lunar%20chamber%20band.jpg


Shambhallic Vibrations je v prvé řadě hodně atmosférická záležitost. Ve zběsilých rytmech a srdečném basování se neustále létá nad zemí a shlíží dolů. Zůstalo tam tělo, mysl je jinde. Unáší ji hudba. Spletitá, technická, progresivní. Na hranici death a doom metalu, s brutálním i čistým vokálem. Shambhallic Vibrations je úvod do diskografie Lunar Chamber a jako takový nechává velmi solidní stopu. Melodie tohoto dílka jsou až nakažlivé. Opulentní, vyzývavé. Rozhodně udávají nahrávce směr a její brutalita je povznášena na éterický prožitek.


Jo, hudba Lunar Chamber má až léčivé účinky. Je to taková zahrada rozkvetlá na hrubém oraništi. Velmi poslechová záležitost, která přes všechny nástrahy a překážky hrdě a souvisle přednáší. Už archívní metalopedie nabízí některá jména, ke kterým lze materiál Lunar Chamber přirovnat. Nedostižné Cyniky, nebo domácí klenot o jedné kapitole Lykathea Aflame. Obojí je asi dobré zmínit. Pro Lunar Chmaber to bude čest a pro nás posluchače vhodná nápověda.


Vrátil bych se k tomu, jak jejich hudba umí zklidnit. Komplikovaný proces technického death metalu jde stranou a je jen jedním z aspektů tvorby Lunar Chamber. Ta melodičnost a atmosféričnost nějaké větší komplikace nepřipouští. Lopotit se s nepřístupností nehrozí. Shambhallic Vibrations je spirituální očista. Myšlenková, fyzická i poslechová. Vlastně je to krásná hudba. Zamotaná do extrémních choutek zvrhlého hudebního vkusu, ale servírovaná jako lečivá a poučná.

 


Závěrečná epická skladba III. Crystalline Blessed Light Flows... dbá víc na doomové tempo a ukazuje, kam se Lunární boys dokáží podívat a jak se mění v trpělivé vypravěče. Otázkou zůstává, jestli není tohle EP až příliš přístupné. Hojivé a vybroušené. Pro kruté techniky libující si v těžkém rozplétání chaotických riffů určitě. Tady chaos nehledejte. Tady je opravdu čas rozjímat a nechat se vnitřně ladit a hladit. Mně právě schopnost dát takové hudbě až brutální přístupnost na Lunar Chamber imponuje. Na nějaké vnitřní boje, jestli je to málo nebo moc, nedochází. Vždyť je to vlastně dar. Vzít extrém a dát mu něžnější tvar, pozitivní nádech. Každopádně u mě první malá deska Američanů boduje a promluvila i do mého ročního zúčtování 2023. Jak je to u vás?


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky