Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Mære - I

MæreI

Garmfrost8.4.2020
Zdroj: CD / promo od vydavatele
Posloucháno na: mini věž
VERDIKT: Mære vytvořili dokonalý soundtrack k psycho hororu, chaosu, panice a zkáze civilizace... Pěkný hnus, to vám řeknu.

Dle dostupných informací, které jsem si o německé začernalé kapele Mære zjistil, se jedná o bývalé členy technicky deathmetalové úderky Ingurgitating Oblivion. Mimo jiné, samozřejmě. Jak to už chodí, jsou oba zakládající členové IV (Christian Pfeil) a V (Ingo Neugebauer) činní v mnoha dalších seskupeních. Základní kámen Mære byl položen už před pěti lety. Nicméně větší aktivitu vyvinula kapela až po příchodu kytaristy III a zpěváka I, čehož výsledkem je aktuální EP I a smlouva s českým vydavatelem Lavadome Productions. Tato smečka své ryze technicky deathové choutky částečně nechala být a vrhla se vedle zmíněného deathu do vln disonance s dokonale černou atmosférou. Takto ze široka pojatým úvodem jsem chtěl naznačit, že není třeba čekat upocený debut mládežnické partičky, ale vyspělou nahrávku, která dokáže i přes kratší stopáž obsáhnout bohatou škálu emocí a být prakticky plnohodnotným albem.

 

maere

 

Hned od úvodních tónů se na vás sesypou vaše nejhorší noční můry. I je natlakované vnitřním běsněním, které se však na pohled tváří rozervaně a depresivně. Což může být, nicméně je dobré povšimnout si ve vší depresi a zmaru ohně, vzdoru a vzteklého vrčení. Šestici skladeb spojuje jednotná nálada a možná díky kratší stopáži se obejdou bez vaty. Rytmicky je I suverénní. Přece jen mají IV a V za sebou dlouhé a bohaté zkušenosti. I proto je zřejmé, že své nové spoluhráče vedli k fenomenálním výkonům a nesnažili se je zastínit svým egem. Kytarista III dostal tolik prostoru, kolik jen potřeboval a často toho dostatečně využívá. Ve hře se většinou drží v kilech nebo zasekávačkách. Rockovému sólu moc nedá, ale vyhrávkami se deska jen hemží. Vokalista I se dle mého rovněž s těžkou hudební mozaikou popasoval na výbornou. Zabarvením svého chropotu mi připomíná veterána zlého hlasu Marka Reigna. Tímto hlasem si může dovolit skvělé skučení i mručení a tahat jej po vlnách hnusu, jak se mu zachce.

 

Atmosféricky mi I připadne jako soundtrack k psycho hororu. Duševní torturu umocňuje i jednoduchá, ale účinná grafika a jí vymalovaný booklet. To stejné bych mohl říct i o lyrice. Krátké, jednoduché texty vyvolávají v posluchači / čtenáři nehezké myšlenky. Když si k tomu představíte zlovolné vybrnkávačky a nepříjemně nepravidelné vyklepávačky… Uf a ještě jednou uf! Haha.

 

 

Na poměry podzemí a death/blackového spektra vůbec má I v podstatě krystalický zvuk. Má špinavé okraje, ale vnitřek je čistý jak dětská prdelka. Ostatně nahrávání i mix má na svědomí V. Ten je i autorem obrázků a proto je vše udělané vyloženě na míru. Někde jsem zaregistroval, že tvorbu Mære přirovnávali k Morbid Angel a Nile. Netuším proč, protože s jejich deskami nemá I zhola nic společného. Na mysl mi spíše připadnou Ulcerate, Gorguts a jim podobné legrácky. Vzhledem k situaci, která svět obklopuje ve dnech, kdy píšu tyto bláboly, mi debut Mære I připomíná soundtrack k chaosu, panice a zkáze civilizace…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky