|
|
||||||||||

Pokud jste někdy zkoušeli posunout svoje úvahy nad nějakou deskou od prostého konstatování „líbí vs. nelíbí“ někam dál (což doufám že ano), možná jste došli k dalšímu dělení na nahrávky těžko zařaditelné, komplikované, žánrově rozkročené, a pak na nahrávky průzračně jasné, u nichž dáte první skladbu a víte o nich všechno. Přesně do této druhé kategorie patří pátá deska norské kapely Magic Pie, která má pětku rovněž ve svém názvu a taky obsahuje pět skladeb. Těch pět skladeb, to je prog rock pro velké kluky, což ostatně může napovědět i vydavatelství, kde album vyšlo - Karisma Records.
Prog rock v jejich podání čerpá z dávné historie, z níž musím zmínit jména Genesis (v období Petera Gabriela), Jethro Tull a kupříkladu Yes, ale ještě víc musím zmínit jména současná, k nimž mají Magic Pie ještě o něco blíž. Na prvním místě Transatlantic, na druhém místě The Neal Morse Band a na dalších místech vlastně všechno další, u čeho se vyskytuje Neal Morse. Kdo má naposloucháno, ví, že jde o prog rock načančaný, melodický, harmonický a přelitý sladkým krémem. Pokud máte něco takového rádi, tahle deska vám to dá ve vrchovaté míře, navíc složené a zahrané s naprostým přehledem, na úrovni a místy se slušnými ambicemi (23-minutová kompozice The Hedonist). Pokud něco takového rádi nemáte, kliďte se odtud.

Magic Pie se na desce naprosto striktně vyhýbají jakýmkoliv výstřelkům mimo rámec zavedených pravidel a žánrových klišé, ale veškeré úsilí soustředí jednak na kompoziční práci, jednak na ty správné aranže a v nepolední řadě na hráčské kvality. Když to vezmu popořadě, tak kompozicím nejde vytknout prakticky nic, když vám bude stačit žánrový standard a zapudíte myšlenky na King Crimson. Čtyři kratší skladby jedou přesně podle pravidel a jakkoliv jsou naprosto životaschopné samy o sobě, po několika posleších je jasné, že chystají půdu a vaše chutě pro závěrečnou velko-skladbu The Hedonist. Tu kapela zvládla s přehledem, svižný rozjezd střídá vyklidněná střední část, která postupně roste, dramaticky se rozvíjí a končí v majestátním závěru. Což je samozřejmě zkratka, struktura je mnohem složitější, ale pro naše potřeby to stačí.
Pokud jde o aranže, Magic Pie mají nastudováno a ví přesně, jak pracovat - kdy použít jaký klávesový rejstřík, kdy přitvrdit na baskytaře a nechat ji zahrát „první housle“, kdy zůstat u jednoho hlasu, kdy nasadit vícehlasy, kdy nechat razantně promluvit rytmickou sekci, kdy těžiště přenést na harmonie, kdy na hebké melodie a polechtat citlivou stránku duše svého posluchače. Pokud mi něco vadí, tak vyloženě klišovité kytarové vyhrávky, které se vždy na několik vteřin objeví ve vypjatém momentu, který se snaží posunout ještě výš a dál. Asi chápu, že pro podobnou cukrovou vatu má pochopení docela velká skupina fanoušků (párkrát jsem si pustil rádio Beat), ale pro mě osobně už je to za hranou dobrého vkusu.
Instrumentálně je deska naprosto v pohodě. Magic Pie jsou šikovní a i když ne tak šikovní jak jejich slavnější kolegové Transatlantic (například rafinovanost Mikea Portnoye tady skutečně nenajdete), pořád jde o velmi dobré řemeslo, které jako posluchač dokážu přijmout bez dráždění dávivého reflexu. Stejně tak nemám vůbec žádný problém se zpěvy, které se vyvarovaly zbytečných výšek, hodně připomínají právě Neala Morse a v úvodu desky svým lehkým vypravěčským stylem například Gabriela nebo Iana Andersona.
Fragments of the 5th Element je ve všech ohledech sebevědomá deska nedělající ostudu ani své kapele, ani žánru, kterému skládá velmi důstojnou poctu. Pravda, nového nepřináší nic a slovo „prog“ v žánrovém zařazení berte spíš jako respektování zažitých zvyklostí než jako důsledek nějakého pohybu vpřed. Nevadí, protože i s tímto limitem se dá spokojeně žít a užít si těch 46 minut, které nahrávka nabízí.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Karisma Records
Vydáno:Srpen 2019
Žánr:progressive rock
Kim Stenberg - kytara
Eirikur Hauksson - zpěv
Erling Henanger - klávesy
Eirik Hanssen - zpěv
Lars Petter Holstad - baskytara
Jan T. Johannessen - bicí
1. The Man Who Had It All
2. P & C
3. Table For Two
4. Touched By An Angel
5. The Hedonist

Clandestine Blaze
New Golgotha Rising

Slunovratovy paprsky
Slovo

Cradle Of Filth
Midnight In The Labyrinth

The Canyon Observer
Nøll

Goat Major
Ritual

Vomitile
Pure Eternal Hate

Root
Hell Symphony

Fields of Locust
Subtopia

Almyrkvi / The Ruins Of Beverast
Split

Strange Feelings
One More Last Day

Marilyn Manson
Portrait of an American Family
Jako již tradičně, tak i letos se nevynechá a na konci letních prázdnin si lze zaskotačit v Sušici v rámci festivalu Metal Madness. Detaily v tiskové ...
3.7.2026Už jen doslova pár dní schází do vydání nového alba karvinských Inferno The Anthropic Sophisms (On the Heights of Despair). Kapela zveřejnila již druh...
2.7.2026První malé seznámení s tvorbou blackmetalových Urzirkel nabídne chystané EP In Silbernen Sprachen.
2.7.202611. ročník Enter The Eternal Fire festu se uskuteční 24. - 25. července v areálu koupaliště ve Volyni a níže najdete podrobné info.
30.6.2026Právě vychází Melankolia, třetí deska finských hardcore / noise rockerů Stolen Kidneys. Jak se dělá sonický bigbít v Oulu si poslechněte ZDE.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.