Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Maïak - A Lie We Don’t Believe Anymore

MaïakA Lie We Don’t Believe Anymore

Symptom29.1.2021
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40 / Beyerdynamic DT 770 PRO 32 Ohm
VERDIKT: To bychom tak nějak nechtěli, aby nám ten post-rock zevšedněl, proto se podívejme na zoubek kvartetu ze země mistrů čokolády.

Post-rock sladký jako švýcarská čokoláda by byl dobrý úvod, kdyby plně vystihoval charakter hudby, kterou Maïak produkují... Hodně atmosféry a ještě více delaye tak, jak to známe například od Explosions In The Sky, tu ale chybí. A Lie We Don’t Believe Anymore se více blíží tomu, co známe od jmen jako Red Sparowes. Větší přímočarost kytarových riffů bez zbytečných kudrlinek, ale také ve zvukově slabším, přesto však velice solidním vydání. Ve variantě ideál, ke které kapela po všech stránkách časem jistě vyzraje, by to mohla být pěkná petelice.

 

V pořadí druhá deska čítá celkem pětici skladeb na ploše nezavršených pětačtyřiceti minut. Nejpovedenější kusy, alespoň pro mě, jsou strategicky umístěny na prvních pozicích. Jednička Hochrobotisiert Fast Keine Leute ukazuje potenciál kapely v její plné kráse. Melancholie a chaos ruku v ruce na rozvážné cestě k závěrečné pointě. V režii Maïak se neděje nic, co by mohlo překvapit kvantovým skokem. Chytlavá energie je rozprostřena spíše do zvolna rostoucích ploch. Jako v druhé The Gasoline And The Match On A Glad Beautiful Spring Day, kde to pod rouškou stojaté vody jen vře.

 

Kreativita je znát i z Now Watch This Drive. Tak trochu očekávané schéma hluk/ticho balancují některé suverénní bicí party a kejkle se zvukem kytar. Pravděpodobný vrchol desky The Light Footprint Of A Predator Hellfire, obdarovaný jedenácti minutami délky, obsahuje mnoho zajímavého včetně basou tvrzeného spodku a brekukrásné sólové kytary. I ta poslední Aнушка má vejšku. Dobře rozjeté drama trochu kazí běs disharmonicky kvílející kytary, co ve snaze upustit z pekla trochu páry, napíná jak ušní bubínky, tak i trpělivost. Ruskojazyčný sampl na pozadí folklórního kytarového motivu v závěru desky už je jen třešinkou na dortu jinak bezhlasé nahrávky.

 

Maïak mají našlápnuto správným směrem k velkému dílu, ze kterého by budoucí posluchač mohl být, slovy televizní věštkyně Jolandy, "hodně někde". V tuto chvíli nezbývá než radovat se z aktuálního počinu, vzniklého cestou improvizace a následného zdokonalování. Bod, ve kterém se tento proces zastavil, výslednému dílu sluší. Společnou prací kapela dosáhla konzistentního celku a prokázala zručnost i cit pro věc. Jistě, některé části skladeb vyšumí do ztracena, jiné nadchnou tu pregnantní melodií, onde intenzitou a strhujících groovem.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky