Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Malakhim - Theion

MalakhimTheion

Garmfrost4.2.2021
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Švédští satanáši Malakhim produkují dokonale průměrný black. Není špatný, ale ani ničím výjimečný. Prostě kde nic, tu nic.

Není běžné, aby vyšlo dříve živé album než studiovka. A přesto tento krok zvolila mladá švédská kapela Malakhim. I když mladá… Kapela mladá je, ale členové žádnými nováčky rozhodně nejsou. Vždyť ve svých útrobách ukrývá členy (ať už současné nebo bývalé) takových veličin jako Naglfar, Ancient nebo The Duskfall. Už jen s tímto ohledem lze čekat minimálně zajímavé dílo. Když připočteme vydávající label, kterým není nikdo menší než slovutný Iron Bonehead Productions, je vymalováno.

 

Malakhim i přes svaté jméno projektem produkující svatou produkci rozhodně není. Kapela se noří do satanských a podobných tradičně blackmetalových témat, proto název beru jako čisté rouhání. Ať už je tomu jak chce, kapela sází na melodičtější strunu, sem tam promísenou rock 'n' rollem. Z tvorby čiší tuny odkazů k různým ikonám černě kovové scény, až si mnohdy říkám, jestli neposlouchám nějakou cover verzi. I přes nulovou originalitu (ostatně, kolik na tuty originálních blackovek vypočítáte?) je znát, že borci své řemeslo znají. Nástroje ovládají na jedničku. Co neumí, do toho se nepouští, takže vypadává rozpačité pomrkávání a krčení ramen.

 

Desce prospívá dobrá produkce, díky které vyniknou jednotlivé party a zejména správně sípavý zpěvákův projev. Jeho hlas nepatří mezi nejbrutálnější nebo bestiálnější. Zařadil bych jej někam mezi zpěváky Valkyrje, Watain a jim podobným. Se svým hlasem si hraje a patří mezi to nejzdařilejší, co Theion nabízí.

 

Album samotné obsahuje osmero středně rychlých skladeb s rozumnou stopáží. Front cover, který manévruje na hraně surrealismu a fantasy kýče, pro kapelu vytvořil australský umělec Mitchell Nolte, mezi jehož nejvýraznější práce zřejmě patří obálka loňského EP La Grande Mascarade belgických drtičů Aborted. Na CD najdete 20-ti stránkový booklet protkaný jeho uměním.

 

Raději se vrátím k hodnocení hudební složky, která není špatná a dobře se poslouchá. Vadí mi nulový přínos a snadná zaměnitelnost. Naopak mě baví v momentě, kdy se Malakhim vykašlou na rubanice a rozvášní se v melodiích. V takovém místě jsou kouzelní a je příjemné vnímat tyto jemné harmonie. Aby nepadla mýlka, Theion není jemným albem. Naopak je docela ostré. Jemné je v harmoniích. Výraznou slabinou je jistá monotónnost. Rychlé skladby Malakhim moc neumí a docela se v nich ztrácí.

 

 

Co o takovém albu říct? Není moc co kritizovat ani chválit. Jak se říká – takových nahrávek jsou tisíce a nestane se vůbec nic, když jej neuslyšíte. Když se k vám ale dostane, může vám pomoci strávit čas docela příjemně. Takže průměr? Asi jo.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Basic / 11.12.21 19:59odpovědět

Váš názor chápu, ale album na mě zapůsobilo o mnoho více. Možná, že rád vyhledávám tento druh švédské melodiky. Baví mě to minimálně stejně, jako nejslabší album Valkyrja. Za mě 8/10.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky