|
|
||||||||||
Člověk nemá nikdy říkat nikdy, protože pokud jsem si před necelými třemi roky myslel, že dopsáním poslední věty v recenzi alba Water Planet německých instrumentálních poutníků vesmírem The Spacelords veškeré naše vztahy končí, byl jsem evidentně mimo jak zelený aktivista. Docela nedávno došel opět z této země medem a strdím oplývající balíček a v něm další deska této bizardní trojice. A pokud ta souvětí natahuju už moc, tak se pokusím o zjednodušení zhruba tím způsobem, že je to stejná nuda jako posledně.
Nové album obsahuje pouhopouhé tři skladby, které ale dohromady čítají bratru padesát minut muziky. Dvě z nich skromně skončí před čtvrthodinkou, ale ta poslední se protáhne přes dvacet minut a patří do kategorie soubojů „kdo z koho“. Abyste trochu tušili, co tím myslím a já se nemusel opakovat, zkuste aspoň prolítnout zmíněnou starší recenzi předchozí desky (ZDE). Dozvíte se tam zhruba rámec hudby této kapely a taky důvody, proč jsem se už tehdy rozhodl žít v úplně jiném časoprostoru než oni. Bohužel (a není to moje vina) se mě opět někdo snaží zatáhnout někam, kde to několik světelných let vypadá pořád stejně a snaží se přitom tvrdit, jak je to strašně moc zábavné. Není.
Instrumentální psychedelic-space-rock této kapely je dlouhý a poměrně jednotvárný trip, který když jsem si pouštěl doma v kuchyni a ptal se ženy, jak se jí to líbí, odpověděla, že si ani nevšimla, že něco hraje. V ten moment mi bylo trochu trapně, že jsem na to nepřišel já, ale přes veškeré protisnahy uraženého ega a dotčené ješitnosti jsem si musel přiznat, že podstata je přesně v tom. Muziku této desky až neuvěřitelně snadno vytěsníte kamsi na pozadí a klidně u ní můžete luštit křížovku nebo Einsteinovy rovnice. Rušit vás rozhodně nebude, nezaujme vás, prostě bude někde hrát, pořád dokola nějakou nezábavnou repetici a jen když se budete hodně soustředit, zachytíte sem tam zajímavou změnu, motiv, klávesový part.
Ona situace je totiž zhruba taková, jak jsem psal minule - není to o tom, že by se na albu nevyskytovaly celkem dobré hudební myšlenky, ale pokud už se objeví, jsou utopeny v obrovském množství balastu kolem. Ta přebujelá hrací plocha (limitně 24 minuty) je z vnějšího pohledu neskutečně fádní a nezajímavá, že když si budete v PC přehrávači náhodně posouvat kurzorem napříč skladbou, bude to znít všechno hodně podobně. Skladbám chybí nějaký dynamičtější vývoj a práce s gradací, což samozřejmě chápu, že můžou být čistě moje priority, ale tak to prostě je. Stejně jako posledně mám potíž taky s tím, že jedny z nejzábavnějších momentů desky (zapojení Hammondových varhan, analogových syntezátorů a dalších zajímavých nástrojů) jsou dílem hostujících muzikantů a přitom jde o poměrně zásadní díl aranží alba. Což mi přijde trochu jako podvod, resp. bych očekával, že kapela bude stavět především na své vlastní sestavě.
Za mě se s novou deskou nic nemění a stejně jako posledně doufám, že naše další cesty půjdou v bezpečné vzdálenosti od sebe. Není v tom nic zlého ani špatného, prostě jsme každý jiná krevní skupina.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Tonzonen Records
Vydáno:Únor 2020
Žánr:instrumental psychedelic / space rock
Hazi Wettstein - kytary, efekty
Akee Kazmaier - baskytara, efekty
Marcus Schnitzler - bicí
hosté:
Didi Holzner - Hammond organ, synths (Moog)
Alwin Puetsch - didgeridoo
Ralph Nebl - zurna
1. Spaceflowers^
2. Frau Kuhnkes Kosmos
3. Cosmic Trip
The Spacelords
Water Planet
Visceral Disgorge
Slithering Evisceration
At the Altar of the Horned God
Through Doors of Moonlight
The Ocean
Phanerozoic II: Mesozoic | Cenozoic
Tangled Thoughts Of Leaving
No Tether
Kevlar Bikini
Rants, Riffage and Rousing Rhythms
Morast
Il nostro silenzio
Naglfar
Téras
From Beyond
Eternal Sleep
Effigy
The Unreachable
Editor
Old School
Letos v prosinci bude ukončeno dlouhé čekání na novou desku The Old Dead Tree, jejichž doposud poslední album The Water Fields včera oslavilo neuvěřit...
18.9.2024Z chystaného alba XII: A gyönyörü álmok ezután jönnek, které vyjde 15. listopadu na Season of Mist, zveřejnili Thy Catafalque další singl, a to skladb...
17.9.2024Kapela Insania ohlásila koncerty na podzim tohoto roku, během kterých oživí stále aktuální album Grrrotesky (psali jsme o něm ZDE). Rozpis zastávek má...
17.9.2024Slovenská deathmetalová kapela Perversity zveřejnila svůj nový videoklip, který vznikl ke skladbě Venom Divine. Tu byste dohledali na letošním albu Sp...
16.9.2024Po sedmi letech o sobě dávají vědět s novým albem chebští Esazlesa. Osm skladeb na desce Dokud vím, co mám vyšlo v pátek 13. září na Indies Scope, kde...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.