Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Media Data - Adore

Media DataAdore

Victimer10.4.2019
Zdroj: CD digipak (004/100) // promo od labelu
Posloucháno na: notebook / minivěž
VERDIKT: Když osamocené tělo tančí stranou ostatních a vy se na něj díváte a přemýšlíte o úctě k němu. Něco se tam odehrává...

Nahrávky vydané pod slovenským labelem Aliens Production se u nás v drtivé většině ohřály formou společného článku, kde bylo situováno více recenzí dohromady a nějaké to povídání kolem s odkazy do příslušných míst. Takto byly pojaty články Aliens Echoes vol. 1, 23 a je dost možné, že pár dalších v budoucnu ještě přibude. Taky proč ne, když jsou těmto vetřelcům z dalekých galaxií u nás dveře otevřené. Dnes si ale uděláme malý úkrok stranou, zúžíme si prostor na jednu jedinou elektronicky okrajovou záležitost a necháme jí možná o něco víc místa k nadechnutí. A že se u toho posuneme o pár set kilometrů na východ, to taky nebude na škodu. Zajímavé a náladově minoritní hudbě je přece dobře všude na světě. 


Media Data, to je Denis. A Denis je mladý muž z Ruska, který se po hudební stránce umělecky realizuje v instrumentálně pocitové elektronice. Ta si jde více svojí cestou, než aby se nesla v proudu různě zaběhaných postupů a sdělení. Ano, jemná pocitovka beze slov - to bude ta dnešní a správná definice pro fanoušky hudby bez ostrých hran a kumulované energie. Ostatně, ta se dá přenést k posluchači i mnohem mírnější formou. Denisova záliba v atmosférické elektronice trvá už roku 2008 a patří do ní lehké taneční rytmy, zasmušilá nálada a kus dramatičnosti, která popohání zdánlivou uhlazenost a plochost. Abychom si pomohli příslušnými škatulkami, bylo by dobré si zmínit poměrně silný vliv neoklasické hudby, která skladby Adore nenechává ladem ve spoře osvícené místnosti, kde to jen podivně probíjí a prská. Když potom přidáme ty taneční rytmy, ambient a celé to nazveme soundtrackem tužeb, které je možno uctívat, budeme správně.

 


Adore je album, které mne nijak zvlášť nevytrhává ze zaběhlých rutin všedních pocitů a spíš jen tak pluje kolem. Jako nerušící pozadí běžných činností jsem si jej ale skutečně oblíbil. Možná má v sobě o něco víc, než jsem protentokrát schopen odhalit, ale není to ten typ muziky, který by mne mohl nadzvednout a nechat propadnout nějaké větší euforii. Je to prostě pozadí, v jehož spleti se něco děje. Není to nic zásadního, jako spíš sympatického a doprovázejícího jistý druh oddychu po těžkém dni. Adore v sobě absorbuje zvukový příběh naděje, melancholie a možných ztrát, ale nevnímám jej jako něco výrazně přecitlivělé nebo strojené. Hudba Media Data plyne, tiše i s lehkou dramatizací, ale pořád je to víc fajn společník, jako někdo, kdo vám může překopat smysly a biorytmus celkově.


Nejsem na vážkách, jsem v pohodě. Spokojený, klidný, asi i smířený. Přesně tyhle pocity ve mně hudba Media Data zanechává. Není třeba nic moc řešit, jen si trochu zalenošit a byť to není úplně uspávací hudba, dá se u ní docela dobře odpočinout a nabrat něco nové energie do dalších dní. Na víc to asi není a nejsem si tak úplně jistý, jestli je třeba hýbat Zemí, osou a rovnováhou všehobytí zrovna u tohoto typu nahrávky. Prostě klídek a trochu toho zamyšlení, abychom úplně nezakrněli. Tak si dle libosti procvičte napůl zamknutou mysl, to by pro dnešek mohlo stačit.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky