Recenze: Menace Ruine - Cult Of Ruins

RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí

Menace RuineCult Of Ruins

Victimer2.10.2012

Zdroj: mp3 (320 kbps)

Posloucháno na: PC

VERDIKT: Hlukový klystýr po nestráveném black metalu jej tělem prožene raz dva. Pouze pro docenty hluku a vědecké pracovníky v psychiatrických léčebnách.

Vzpomínka na sedm likvidačních zákroků na black metal během jedné nahrávky.

Montrealské duo MENACE RUINE stižené fanatickým hlučením v black metalu, který už dávno není black metalem, nýbrž jeho vyfetovaným pozůstalým ryze avantgardního vnímání, má na kontě tři nahrávky. K nim shlížím jak s respektem, tak nechápavě, ovšem jednu z nich bych velmi rád vyzdvihl. Je jí debutová pokladna ruchových signálů prznící výpravnost a krutost black metalové podstaty ohavným způsobem v jedinečný klenot. Každé album MENACE RUINE nabízí trochu jiný pohled na danou tématiku. Stačí být po vůli umírněnějšímu "The Die Is Cast" ala zbrutalizovaní Dead Can Dance nebo zatím poslednímu "Union Of Irreconcilables", které hlučí místy tak výrazně, že se jako oční doprovod v dálce objevuje staré dobré zrnění. MENACE RUINE jsou experimentální nesvatá cháska vylezající ze sklepních prostorů jen za účelem týrání běžných posluchačů.

menace ruine

Jsou to trosky a jejich kult v podobě prvního alba je třeba uctít. Deska je o střetu skomírajícího black metalu se silně ruchovými stěnami, vše je ovšem rozpoznatelné, jakkoliv je deska pro neznalé věci označována za neposlouchatelnou. "Cult Of Ruins" je přesně v těch mezích, kde slyším MENACE RUINE nejraději, tedy někde na půl cesty mezi černým uhlem satanistických orgií a jejich surovým noise doprovodem. Jsou zkrátka alba, na která nedám dopustit. Patří mezi mrzké kreatury vymykající se normálnímu bytí, ovšem jejich verze odlišnosti je natolik poutavou, že jí nelze odolat. Podobně vidím i oslavu black metalu připravenou Sunno))), vytěsněnou z běžné produkce způsobem, který lze buď pochopit nebo jej mrštit do latríny. V obou případech si alba hýčkám, zůstávám věrný a nikdy je nepodvedu s jinou, byť sebepikantnější nahrávkou.

Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:

DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

insun / 3.5.18 11:40

...jen k upřesnění:váš zin je jediný do kterého jsme CD poslali a to jen proto, že si ho tady pan Bhut vyžádal po našem optání redakce a když se ho tento model už přejedl jak píše(téměř celé CD je umístěno na našem Bandzone-kde jsem v prvním kontaktním emailu nasměroval) , neměl se k tomu logicky hlásit...pak recenze vypadá tak jak vypadá..přes většinu plochy tu pan Bhut polemizuje nad tím, jak kapela funguje nebo nefunguje, místo aby se věnoval nahrávce, kterou chtěl zrecenzovat..a hazí do prostoru fráze o použitých melodiích-jako že jsme je od někud vzali?.. a pokud ano, tak odkud a prosím konkrétně?!..dále o ženském zpěvu, který má být dle jeho slov operní.., dále se tu dočítám o klávesových solech, které ale ve skutečnosti jako klasické klávesové solo na nahrávce nenajdete byt' v jediném zastoupení..ovšem ano.. klávesy jsou u nás plnohodnotný nástroj, který často obohacuje harmonii a tudíž je často slyšet a místy vytváří, jak se tu píše, až umělé symfonie, což je dnes vlastně u kapel, které si nemohou dovolit orchestr, vlastně standart a často je tomu i u kapel, které si ho dovolit mohou, avšak není to při dnešních možnostech zvukových bank kláves nutnost, ale i u těchto umělých symfonií musíte party nástrojů, které ji tvoří, vytvořit, aby vám to výslednou symfonii dalo...takže ano jsou tam často slyšet klávesy a je to záměr!!...kdyby nebyl...věřte, bylo by tomu jinak..tak tedy dík za recenzi...hodit to CD do kanálu udělal bych líp a ještě bych ušetřil za poštovné a ve finále bych nemusel číst, jak jsme vám to vlastně vnutili... a přebal ..ano nevyšel tak, jak jsme si představovali...nemyslím ted předlohu, nýbrž její zpracování, ale přece..jde hlavně o hudbu a o to nám i šlo na tomto CD...tím pádem záhada, o co nám vlastně jde nebo šlo vyřešena jest.. takže bud'te zdrávi a už nikdy víc!