Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Misery Index / Lock Up - split (7" EP)

Misery Index / Lock Upsplit (7" EP)

Jirka D.10.2.2013
Zdroj: oranžový splatter 7" vinyl (# DDR 553)
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Dost jsme si zablbli, zpátky k novince Stevena Wilsona.

Musím si něčím spravit chuť. The Foreshadowing mě ukolíbali téměř k zimnímu spánku a můj pracovní řád na šichtě se s něčím podobným neslučuje. Sedmipalcové splitko Misery Index a Lock Up užívám přesně k tomuhle účelu – rozproudit krev, zahnat únavu a propláchnout tělo trochou čistého metanolu. Neznám ideálnějšího společníka na konec vinylového večera, když hrozí usnutí u dalšího dvanáctipalce.

 

Představovat kapely? Kardinální blbost, kdo nezná, nechť se odporoučí do základní školy a projde si znovu devítiletku. Jejich spojení? To už je podstatně zajímavější! Tenhle sedmipalec vyšel v půlce roku 2011 u tuzemských Damage Done records a to hned ve třech barvách desky, v celkovém nákladu tisíce kousků. V těchhle nihilistických časech nemalá edice...

 

Chrastivá přímočarost Lock Up si nic nezadá s bratrskými Napalm Death a tak i na stranu singlu vecpala tahle all-star čtveřice dva čistě mířené projektily tanečních rytmů a jakostně zabalené energie. Zběsilé výpovědi do dvou minut, po nichž se budete muset znova učesat a posbírat po podlaze zuby a odhozenou důstojnost. Snad ještě uklidnit sousedky, prý vám nějak rachotí pračka. Vedle Lock Up působí Amíci Misery Index civilním a uhlazenějším dojmem, kytary nemají problém střihnout melodickou linku či ze sebe vydat jedno chytlavé sólo, tempo je volnější a sousedkám postupně klesá tlak. „Siberian“ je skladbou celkem dlouhou na poměry stylu i kapely, ale seskládání motivů a kapitol o útrpnosti lidského ducha kdesi v tundře funguje přijatelně.

 

Tady prostě není co vymýšlet, neposlouchám rockovou operu a nesnažím se objet zeměkouli na Cartmanově tříkolce. Tohle splitko se sjíždí účelově a vždy jako bonbónek na závěr. Není ale problém zhltnout celý pytlík. Mňam.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 30.11.12 7:09

Dodneška nechápu co má tolikero lidí proti Axiomě... Nebyl bych daleko od pravdy, kdybych řekl, že Axioma je má snad nejposlouchanější deska vůbec... Plná božích nápadů (svého času u Enslaved novátorských), se skvělým zvukem, nepřístupná a zároveň tak lehká... I dnes bych jí napálil plných 100%. Naopak vychvalovaná Vertebrae je dost krkolomná a nezáživná, člověk aby se prodíral než najde výbornou pasáž... Ale jen můj dojem. K Riittiir zatím nechci psát unáhlená slova. Stoprocentní jako Axioma není, songy 5, 7 a 8 mě nudí, ale jinak rozestavěný styl posledních desek dotahují k dokonalosti. Třeba taková Roots of the Mountain je šperk. Larsenovy vokály jsou na celém albu parádní, naopak Grutle už to možná občas až přehání. Jelikož jsem vlastníkem originálek jak Axiomy, tak i Riitiir, tak jako výrazné negativum musím zmínit grafické zpracování desek. Hezký přední obrázek a čau nazdar. Obě desky jsem si koupil v digi verzích, takže ne v těch klasických, obvykle chudých jewel a čekal jsem od toho trochu víc, no. A dovolte mi dodat i to, že tahle recenze se opravdu nepovedla. Dlouho jsem nečetl takový žblept, recenzí bych to určitě nenazval.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky