Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Moisson Livide - Sent Empèri Gascon

Moisson LivideSent Empèri Gascon

Garmfrost29.5.2024
Zdroj: mp3 / promo od agentury Solstice Promotion
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Sent Empèri Gascon je deskou pestrou, protichůdnou a někdy rozháranou. Dobře se ale poslouchá a kupodivu i drží pohromadě v jednom hávu. Ani si nevšimnete a je konec. Svojí nakažlivou energií vás klidně strhne a nadchne.

Na Echoes folk metalu moc nedáme. Nebere nás, ale čest výjimkám. Jsou kapely, které v tomto ranku máme rádi, většinou se však jedná o kapely, které jsou více černé, pohanské a neveselé. A když veselé, tak jsou bujaré z násilí, krve a obětin. Mezi balíčky promo nahrávek Solstice Promotion se objevil debutující projekt Moisson Livide, který by měl v sobě mísit lásku a vášeň k folku, power/heavy a black metalu. Normálně bych zřejmě podobnou záležitost nechal být, ale momentálně nesen na vlně Jiné od SSOGE jsem dostal chuť na nějakou hopsandu. Moisson Livide je boční projekt chlapíka z Boisson Divine (neznám a po krátkém seznámení nechci znát ani nadále). Tento multihráč na všechno možné a dost dobrý pěvec spolupracoval s Véhémence, Aorlhac atd. a tato zkušenost v něm vykřesala blackové choutky, čehož je výsledkem debut Sent Empèri Gascon.

 

moissonlivide

 

Souhlasím s promo textem, že Moisson Livide kombinuje melodie heavy/power metalu s agresí black metalu a folkovou výpravností hranou na lidové nástroje. Svatá Gaskoňská říše je téma, které nabízí spoustu materiálu, pohnutek a různorodých emocí. Boisson Divine jsem slyšel všehovšudy dvakrát, nicméně je nepřeslechnutelné, že je Baptiste (zde účinkující pod vtipnou přezdívkou Darkagnan), autorem v obou seskupeních. Počin Moisson Livide není ve svých skladbách ničím limitován, výsledek umí být hodně příjemný, zejména v melodických pasážích, kdy je znát upřímná nálada. V extrémnějších místech je dojem poněkud kostrbatý.

 

Doménou Sent Empèri Gascon je zajímavá barva zvuku, muzikantská zručnost a výtečné vokály. Album, jak už jsem zmínil, ne vždy drží pohromadě. Problémem může být velké chtění a snaha narvat do skladeb protichůdné hudební styly. Vedle dominantně zastoupených metalových odnoží - kdy nejčastěji se o slovo hlásí heavy/power s množstvím folkových nápěvů - na desce najdeme i vojenskou či loveckou hudbu. Což v kombinaci s výše jmenovanými styly či punkovými vstupy působí poněkud divoce.

 

Rád bych se zastavil u textů. Ty jsem si ale musel přeložit google translatorem a tak výsledku moc nevěřím. Každopádně se Darkagnan vydováděl nejen v muzice. Popisuje příběhy obyčejných lidí, nebojí se popisu vtipných historek či hlubokých ponorů do mystiky či vzývání starých mocností. Moisson Livide je Darkagnan. Hraje na všechno možné, zpívá různými hlasy a styly. Doprovází ho mně neznámý, ale vskutku všestranný bubeník Philippe Etcheblast. K pestrému obrazu nahrávky přispívají i přizvaní hosté, kteří si své party zahráli na trubku, harmoniku, lesní roh či hurdy gurdy. Líbí se mi front cover, kde pod mapou gaskoňské říše stojí tři mušketýři a nad vším vévodí metalové logo a heraldické erby.

 

 

Sent Empèri Gascon je deskou pestrou, protichůdnou a někdy rozháranou. Dobře se ale poslouchá a kupodivu i drží pohromadě v jednom hávu. Ani si nevšimnete a je konec. Svojí nakažlivou energií vás klidně strhne a nadchne.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky