Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Morast - Il nostro silenzio

MorastIl nostro silenzio

Victimer21.11.2019
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Příliš statická temnota Morast na jejich druhém albu vystrkuje růžky, ale je to pořád málo.

Je tma, v dáli jde vidět obrysy čtyř postav. Od pusy jim jde pára, je zima a dny jsou příliš krátké na to, abychom byli ušetřeni poněkud depresivnějšího vidění světa. V dáli stojí Morast, kapela, která vydává své druhé album a opět na něm kombinuje svá rozčarování s těmi našimi. Morast jsou výrazově poblíž Triptykon, jen to nemá takové charisma a husté valy temnoty probíhají kolem téměř nevzrušeně. Ty postavy vzadu ve tmě se vůbec nehýbou, kdyby aspoň poskakovaly, když je jim kosa...

 


Morast nabízí půlhodinku tmavého materiálu v jednom toku. Monotónní, těžkopádné, úderné a masívní album. Poměrně lenivou výpravu do spoře osvětlených míst naší mysli i tam venku. Což samo o sobě není problém, samozřejmě. Není prioritou hledat chyby a hledět na sebe se vzájemnou nedůvěrou. Však dobře víme, že i ve stereotypním bouchání může být kouzlo. U Morast to kouzlo ale moc nefunguje. Nacházím jej jen velmi zřídka a když už se zdá, že by mne mohlo chytit za rukáv, tak se naopak stáhne kamsi do ústraní. Zaleze za kus ocelové spleti a já nemám sílu ani chuť jej vyšťourat zpátky. Jsou to jen záblesky, kdy si opravdu myslím, že mi poslech Il Nostro Silenzio dává něco speciálního. Ve skutečnosti tomu tak není.


Škoda, že se kapela více neupne k odlišnostem. Nejde o to hrát najednou jinak, plížit se jinými otvory a hledat v jiných sférách. Je to o pohybu ve vlastním světě. A ten Morast je takový suchopárný. I když se kapela snaží nemotat uvnitř jednoho monolitického kruhu (zdánlivá bezstarostnost Cut a hezky šponovaná atmosféra v Rls), jsou to jen náznaky. Přitom je to blízko, ještě to dohrát, dotlačit někam za obzor. Když už se konečně něco děje.


Výhodou alba je krátká stopáž a celkově děsivá aura. Jen to s ní nepřehánět. Mínusem je vokál. To jednoznačně. Je bohužel tak jednotvárný, že mi po pár vyštěkáních začne vadit. Není to úplně ten rušivý element, který byste nejraději vyhodili do koše a ten pak vysypali, ale nemá v sobě naprosto nic zajímavého. Jen nakrkle frázuje svá tmavá slova a na konci má hotovo. Žádná velká proměna, nic navíc.

 


Il Nostro Silenzio je zhudebnělá tma. Tma bez přidané hodnoty. Ani se nebojíte, ani v ní nic nenajdete. Je to černá výplň místnosti, uzavřené a nevětrané. Tohle album bude po chuti těm, kterým slova výše nejsou na závadu, ale naopak si v nich libují. Mně však ani tento náhled nepomohl. Zkuste sami.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky