Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Morgue Son - Impure Speculum Replete With Eeriness

Morgue SonImpure Speculum Replete With Eeriness

Victimer8.11.2012
Zdroj: CD promo
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Upřímná inteligentní metalová nahrávka, čím dál více stranou od těsných šablon a stylových omezení.

Jak praví staré známé rčení, s poctivostí nejdál dojdeš. A zrovna takový pocit mám z vývoje moravských MORGUE SON. Vývoje otevřenému novým možnostem, vlivům a vnímavému začleňování nalezených linek jak v původním rockerství, tak celkové atmosféře. MORGUE SON nastoupili určitou cestu, po které krok za krokem pokračují, dobře si pamatují její hlavní zastávky a sami se z nich učí. Stali se kapelou, která se postupem času etablovala v progresivním a pružném metalovém výrazu, díky čemuž termín metal nemusí nutně znamenat stokrát použité a obnošené. Kdo by taky nosil seprané hadry s děravými kapsami...? Novinku pojmenovanou "Impure Speculum Replete With Eeriness" po hudební stránce vidím jako čisté album, jehož poloha je v hledání nových prostor a síla v jejich objevování. Což ostře kontrastuje s názvem samotným, neboť nastavená zrcadla mají do pozitivně laděné čistoty děsivě daleko.

 

Album, jež bylo pořízeno v době končící zimy letošního roku ve studiu UnArt, může za tento krok jen poděkovat. Zvuk novinky mě opravdu baví, nic v něm na sebe zbytečně neupozorňuje ani nic netahá za uši. Jsou zde zachovány prvky živelnosti, zkrátka nic přehnaně klinického, je to naprosto přirozené. Echa ze Slavičína se nesou v rovině podstatných, na nic si nehrajících rytmů. V sedmeru zrcadlení máme co do činění s proměnlivou tvárností kapely, která proplouvá mezi svým extrémnějším výrazem zpátky k pokornému nebo třeba zasněně zpěvnému. Ostatně, mimo další témata, tahle deska je také o snech. Především je ale o symbióze metalu a klidných pasáží, atmosférického bigbítu i drsného řevu plného frustrací. Slav ke každému ze songů přidal komentář, jaká že myšlenka ho poháněla k jejich otextování a kde se ve svém nitru momentálně nacházel.

 

Udělali jste mi radost MORGUE SON. Vidím ve vás budoucnost, stejně jako ji jistě vidíte vy. Díky novince pak zejména vidím kapelu, které nejsou lhostejné jak směřování, tak poctivá práce pojímající s elegancí sobě vlastní vkusně posbírané během putování. Nač chamtivě brát plnými hrstmi, když to jde po troškách? MORGUE SON dali dohromady vyváženou desku, u které chápu její pořád ještě metalovější tvář, protože to tak zkrátka má být, ale po očku už vyhlížím, jestli by ve dnech příštích neslušelo trochu ubrat z plynu a dát ještě větší prostor rockovější poloze. Tyhle spekulace ale zatím do zrcadel posledních příběhů nepatří, třeba se s jejich odlesky setkáme příště. Třeba také s úplně jinými. Já si teď pospíchám znovu vyslechnout příběh mladé dívky spoutané u kůlu a možná jak potom půjdu městem, na chvíli si sednu na lavičku a budu sledovat jak se shlukuje místní omladina, volí vybraná slova a nutí k pouvažování.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 29.5.17 11:27

Nikdy ma neprestane udivovať, ako bratia Česi dokážu svoj talent pre pesničkárstvo, poetické hry s rodnou rečou a inteligentný humor vopchať snáď úplne všade. Dokonca aj do metalu. Kým v Master´s Hammer (ktorému som nikdy neprišiel na chuť) to ešte má svoju tvár a úroveň, v počinoch Lorda Morbivoda sa to dostáva do pozície (seba)paródie, ktorú so zmäteným úškrnom môžem brať ako takú folklórnu kuriozitu, než ako plnohodnotnú hudbu, ktorej som ochotný venovať svoj čas. Príde mi to ako mrhanie energiou a časom (pri realizáciu takého množstva projektov) na niečo, čo dosahuje úroveň kresleného vtipu v lokálnom periodiku. Celkovo to spomínané pesničkárstvo (ktoré u mňa dosiahlo vrchol v osobe Karla Kryla a aj Nohavicu - na Slovensku v tomto obore neexistuje konkurencia) cítim hádam z každej českej metalovej skupiny spievajúcej v rodnej reči (výnimka je Silva Nigra), a to mi kazí dojem z ich produkcie a strácam záujem o danú skupinu. Možno je to len mojím vkusom, no táto esencia pesničkárstva mi sedí len k folku, respektíve k nejakému chlapíkovi zanedbaného vzhľadu s gitarou v ruke, ktorý dokáže zaujať dav už len svojou charizmou. No a v recenzovanom počine sa tento český folklór spája s nemeckým - simplexným discom, a to presahuje hranice toho, čo som schopný a ochotný akceptovať nielen na poli metalu.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jirka D. / 23.11.12 10:41odpovědět

Tahle deska je příjemným překvapením - kompozičně zajímavá, při notné délce nenudící, svižná a přitom jakási zamyšlená. Dobrá práce! 75 %

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky