|
|
||||||||||
Musím přiznat, že tohoto alba jsem se docela obával. Nejen budoucích možností a verzí, jakými by se na něm FEN mohli hodlat ubírat, ale především toho, zda se kapele podaří udržet svou typickou identitu, kterou si předchozími dvěma deskami stačili vytvořit. Nastal totiž čas se někam výrazněji posunout a přitom za sebou nezamést stopy, natož utéct od rozdělané práce a rezignovat na kořeny. Nechtěl jsem slyšet FEN hledající a těžkopádně našlapující po územích, kde si nejsou dvakrát jistí, ale nechtěl jsem ani FEN zpátečnické a opakující se. Na první pohled to tedy vypadá, že jsem toho chtěl příliš. Ovšem o nic jiného, jako o nastolení jisté rovnováhy na bázi logického posunu a vývoje coby muzikantů, jsem nehledal. Ostatně, atmosférická hudba Angličanů k takovým otázkám vyloženě vybízí.
Minulost vlála ve znamení black metalových kaskád a shoegaze posmutnělé romantiky (The Malediction Fields), která uměla okouzlit, ale také zanechat dojem nedospělosti a někdy až (především vokální) nesouhry. Pokračování (Epoch) sebou přineslo, více než cokoli jiného, upěvnění nastoupené cesty, více ve směru celkového zmírnění a přesvědčivějšího kroku do smířlivějších vod. V obou položkách si FEN udržovali typickou tajemnou auru, která zastřešovala příběhy vtažené do specifického anglického kraje, plného mokřadů a neprostupných bažin. Novinka v tomto ohledu na zmíněná místa už tolik nepoukazuje, spíš se s nimi definitivně sžila, než aby je okatě připomínala, přičemž se ubírá jiným směrem a skutečně se chce usadit v odlišném, pro kapelu ne tolik typickém, působišti. FEN se odhodlali vnést do své tvorby progresivnější prvky jich samotných, což kapele dovoluje rozevřenější polohu, ve které ještě přibylo volnějších pasáží, jež se dají stále titulovat nálepkou shoegaze, ale nepůsobí zdaleka tak prvoplánově jako v minulosti. Otevřeli svou hudbu novým možnostem a vlivům, přitom všem ale zachovali původní pravidlo střídání zatěžkaných a atmosférištějších pasáží, které se výrazně nezměnilo. Změnil se jen styl jakým k tomu všemu dochází. Tím, že je album zprvu poměrně složité na pochopení a docela dlouho brání k sjednocení hlavních myšlenek, zároveň nabízí postupné odkrývání ze svých krás. A ty přicházejí. Kolekci "Dustwalker" nelze upřít jedno, a tím je ona rovnováha, ve kterou jsem hned na začátku doufal. Jsem spokojený.
Agresivní, až neomaleně působící úvod v podobě "Consequence", rychle zkrotí trojice následujících skladeb, které se upínají ke klidnější a podstatně atmosféričtější čistotě (také zvuk zní najednou jinak, průzračněji). Na tomto místě je třeba zmínit klenot alba, jenž spatřuji ve třetí písni "Spectre", kdy samotné nazvání této věcičky písní mluví za vše. Snově působící, neuvěřitelně křehká záležitost, ukazující posun FEN z prostých shoegaze vybrnkávaček do mnohem malebnějších tvarů. Ideální ukázka zavrhnutí závanu stagnace. Od skladby "Wolf Sun" se pak poloha alba lomí ke splynutí obou specifik FEN, tedy těm ostře metalovým, i rockově poklidným. Svojí délkou jde závěr alba výpravnosti a proměnám nálad vedoucím k té konečné, vyloženě naproti. The Watcher navíc zlepšil svůj špatný čistý zpěv do té míry, že zazní falešně jen v jednom bodě (Wolf Sun), což je samo o sobě také výhrou. Naivní chyby z dřívějška se dnes neopakují. Přímo bych řekl, že by se člověk musel hodně nadřít, aby nějaké vůbec našel. Jestli ale tohle všechno FEN stačí na působnost v první lize atmosférického rock/metalu, si netroufnu odpovědět. Spíš ještě ne, ale hezky se vybarvují...
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Jirka D. / 12.2.13 10:46odpovědět
To já se do té desky nějak nemůžu dostat, Epoch mě bavilo a baví víc. V klidnějších pasážím mi to zavání Alcest, i když podstatně víc mi tohle vrtá hlavou u novinky De Arma. Spíš jsem zvědav, jak album bude znít naživo v Ostravě.
Bodin / 12.2.13 9:30odpovědět
Fen opět vydali album, do kterého není snadno se ponořit. I na tuto desku si posluchač musí udělat pohodlí a klid, aby slyšel skryté krásy, silné nálady a melodie, které teprve s vícero poslechy vystupují na povrch. Nádherné album.
Label:Code666 Records
Vydáno:Leden 2013
Žánr:atmospheric post-black metal
Grungyn - zpěv, baskytara
The Watcher - zpěv, kytara
Derwydd - bicí
1. Consequence
2. Hands of Dust
3. Spectre
4. Reflections
5. Wolf Sun
6. The Black Sound
7. Walking the Crowpath
Fen
The Malediction Fields
Fen
Carrion Skies
Fen
Epoch
Fen
Stěží pochopený, napůl zapomenutý stín bez příslušnosti.
Phantoms Of Pilsen VII
25.10. - 26.10.13, Plzeň, Hospoda Pod Kopcem
Agalloch + FEN
19.5.13, Ostrava, klub Barrák
Laments Of Silence
Restart Your Mind
Red Seas Fire
Exposition (EP)
Nekola
Nekologie
Ketha
2nd Sight
Fields of Locust
Subtopia
Na labelu Black Barn Music vyšla 24. června nová deska domácí metalové kapely Inner Fear, která se na ploše 70 minut zabývá víc jak sto let nevyřešený...
29.6.2022Ani letos nebudou chybět festivalová trika s unikátním ETEF designem, navíc přidáváme do nabídky trika s dlouhým rukávem a mikiny.
28.6.2022Kapela Psychonaut, toho času upsaná u labelu Pelagic Records, vypustila do světa balónek v podobě prvního singlu k chystanému albu Violate Consensus R...
28.6.2022Na vydavatelství Pařát Productions vyjde v říjnu 2022 reedice prvního alba kapely V.A.R., které poprvé vyšlo před třiceti lety v roce 1992. Jde o nahr...
28.6.2022Ještě stále čerstvý květnový singl Rigor Mortis od Meeting with Hans (post-rock/hardcore) v režii studia Silent Observer k poslechu ZDE.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.