|
|
||||||||||

Ač jsem architekty z Ohia vždycky po očku sledoval a snažil se dělit o jejich dřívější radosti, nikdy jsem je nebral jako kapelu, která by kormidlovala na první vlně. Na tu nikdy nepatřila, i když se o to snažila. Postupem desek se dostala na úroveň respektované, ale stylově nepřevratné jistoty, která má co říci, ale to opravdu podstatné už za ni řekli jiní.
Můj vztah k Mouth Of The Architect bych označil jako rozporuplný. Někdy mě dokázali uzemnit ukázkovým vybruslením ze stokrát obšlehnutých postupů a někdy mě zase zarážel vnitřní nesoulad, který se sem tam na starších albech objevil a já marně zjišťoval, jestli jde o záměr nebo planou snahu o něco neobvyklého. Dost mě to ale odrazovalo. V jistých momentech zněla kapela nejistě, ale taky se vždycky z té nejistoty dokázala vyhrabat a dělala jako by se nic nestalo. Přitažené za vlasy? Nevím, ale ten pocit jsem zkrátka vždycky měl. A kladl bych zvláštní důraz na slovo momenty, nejde o celé skladby, potažmo celá alba. To by bylo praštěné...
Na novince se mnohé mění. Mouth Of The Architect se ženou vstříc novým výzvám, ale jakýsi druh nejistoty v nich přesto zůstává. Kapela nastoupila cestu, kdy už za sebou nepotřebuje řinčivé plochy nastavených klišé a drsné výrazivo coby doprovod. Snaží se hledat skulinky a možnosti kudy ven a celý svůj výraz posunout. Je dobré si říct, že Path Of Eight je po hudební stránce nejlehčím a nejotevřenějším albem v historii kapely.

V hlavní roli je nadále atmosférická složka, ale ta už nepotřebuje být za každou cestu v prostředí těžkopádně se valícího post metalového soukolí. To je tu sice pořád, ale podstatná část ho ubyla a nebo úplně zmizela. Mouth Of The Architect jsou v mnohém přístupnější, ale také v mnohém rafinovanější, protože se posouvají a absorbují do své hudby nové polohy, o kterých se před lety jen tiše uvažovalo. Přijde mi to, jako kdyby se dnes dostali do pozice, kde se před lety ocitli Isis na albu Wavering Radiant. Jen s jedním malým rozdílem. Isis tenkrát excelovali, Mouth Of The Architect se o to zase jen snaží.
Je naprosto jasné, že kapela chce jít dál a proniknout do jiných sfér. A je naprosto jasné i to, že se jí to daří. Ovšem způsob podání je trochu náročnější, než by se zprvu mohlo zdát. Kapela se zdá být přesvědčivá zase jen v určitých momentech, nikdy jí to nevydrží a není to do detailu dotáhnutá záležitost, které by šlo na tuty věřit. Jako by tomu pořád něco bránilo. Ovšem děje se to a ta snaha být vstřícnější je chválihodná. Sympatie a náklonnost k novince jsou celkově na mé straně, byť se může zdát, že mé hodnocení je nízké a zbytečně přísné. Já si ale myslím, že není. Path Of Eight je v mých očích dobré album, na tom se nic nemění. Jen zase není tím, co by zvládlo ten přesun na první vlnu. Ten se tříští kdesi za ní.
I přes poměrně značnou změnu výrazu tak Mouth Of The Architect zůstávají stát ve stínu. Nikoliv ve svém, z toho úspěšně vykročili, ale v tom velkém, co znamená svět kolem. Občas z něj vykouknou, slušně pozdraví a pak zase zalezou. Hrají se mnou ty svoje podivné hry dál, ale asi je to přitom úplně normální o nic vlastně nejde. Dobrá práce, ale zázraky se nedějí.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Translation Loss Records
Vydáno:Září 2016
Žánr:atmospheric post metal / rock
1. Ritual Bell
2. Fever Dream
3. The Priestess
4. Sever The Soul
5. Drown the Old
6. Stretching Out
7. Fallen Star
8. Path of Eight


Static-X
Cult Of Static

Howl
Drought

Sadist
Firescorched

Depressive Disorder
Sep7em

Hatriot
Heroes of Origin

Xandria
Neverworld’s End

Demonical
Chaos Manifesto

Rome
A Passage to Rhodesia

Epitome
ROTend

Enter Shikari
The Mindsweep

Marilyn Manson
The Golden Age Of Grotesque
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.