Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Temná elektronika, nihilistická, studená jak psí čumák, přesto taneční a pulsující. Pohyb je ale nutně omezen, jak příhodné. Nasadit respirátor a chodit strojovou chůzí po zpustlém areálu, za rozflákaným oknem analogově bodat do podvědomí a nechat jej rezonovat. Aktivovat proces znovu zapojení do projektu robotizace, jenom tam, kde už vývojová laboratoř padla popelem. Tančit je povoleno, ale nohy budou samý střep, vysoké boty jsou kdoví kde. Pátrat po tom, jak se člověk ocitnul na takovém místě moc odpovědí nedává. Alternativou budiž hudba Nadragea.

Aktuální album Adat prezentuje kapelu jako minimalistické odcizení, průmyslem načichlé podzemí, nebo pochod poházeným harampádím mezi probleskujícími vyřazenými monitory. Jako díru v tlustém skle a přerušenou kabeláž v dolním patře budovy. V objektu, ze kterého je dnes jen ruina starého baráku a zdi, co pamatují zašlé časy. Adat svírá mysl svou chladnou strohostí. Tohle zkrátka není prostor pro velký mejdan daleko od města. Civilizace je sice v nedohlednu, ale místo, kde se během poslechu desky nacházíme je nevlídné, temné a bez výhledu. Malý oplocený kus území, venku prší a uvnitř prskají potrhané kabely. Každý další krok znamená potenciální nebezpečí. A to je přitažlivé.

Nadragea je původně trojčlenná elektro formace z Maďarska, kterou uvedli v provoz Balazs Varga (Vinnui) a Miklos Takacs, aby se na jejich syntetickém profilu vokálně realizoval třetí do party, jímž není nikdo jiný než Mortum (George Turoczy). Kapela toho od konce devadesátých let příliš nevydala, o to svátečněji působí letošní edice nového alba Adat vydaného pod dohledem Aliens production. Slovensko-maďarská koopearce pokračuje, alba přibývají a elektronika, pod kterou je podepsaný Mortum je rázem na dostřel našim elektro fajnšmekrům. A to je dobré pořízení.

Nadragea v současnosti vystupuje jen jako duo Vinnui / Mortum a Adat je víc jak hodinovou kolekcí naprogramovaného nihilismu. Je to krutá a intenzivní koláž zvuků balancující na hraně industrialu, techna a EBM. Tahle hudba je monotónní slizká elektronika, kterou pohání zkreslený nehumánní vokál. Album přináší své komplexní skladby a pak také remixy, za kterými nestojí nikdo jiný než sám Mortum. V rámci End-Tek či Human Vault předělal k obrazu svému tři skladby a dodal tak projevu Nadragea o něco živější projev. Ale jen ve smyslu větší rozpínavosti, jinak jsou tyhle skladby dál oddané tíživé atmosféře. Možná až depresivní...

Nadragea procitla v život v pravou chvíli. Tento typ tanečního strojírenství se mi přesně trefuje do vkusu, jak se nechat dusit v ochranné masce a přitom být nahý jako děcko a experimentovat co tělo snese. Adat je deska, která umí probudit různé asociace. Hlavou se honí duch staré elektroniky, upřímně servírovaná bezvýchodnost a chuť se v tom bludném kruhu motat co možná nejdéle. Spojení futurismu a dávno zapomenutých zvuků. Až provokativně indisponovaná elektronika, čistý underground, nic pro hnijící masy. Závislost na mnoho týdnů, palec hore!