Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Neuro Bats - Noble Roses in the Midst of Weeds (EP)

Neuro BatsNoble Roses in the Midst of Weeds (EP)

Jirka D.15.12.2023
Zdroj: CD v papírové pošetce // promo od kapely
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F730ES / ELAC FS 247
VERDIKT: Deska z kategorie „staří kamarádi se baví“ a zatím spíš neujasněná ukázka toho, co by Neuro Bats mohli nebo chtěli hrát.

Jakkoliv je tahle kapela hodně nová a aktuální EP je její úplně první vydání, se jménem Neuro Bats jste se na Echoes už setkat mohli, a to díky reportu našeho zuřivého reportéra Lomikara. Ten zcela v souladu s přístupem Egona Erwina Kische potřebuje být úplně u všeho a všechno musí vidět vyzkoušet slyšet, což by se dalo do jisté míry říct i o dnešní kapele, o které je taky (mám ten pocit) slyšet docela dost. Možná je to dáno její novotou a neokoukaností, možná je to výsledek jejich vlastní snahy na sebe upozornit (což je v pořádku) třeba koncertní aktivitou, možná za tím bude to, že její členové nejsou žádní zelenáči, co o přestávce na chodbě ladí svoje vize o tom, jak konečně dají dohromady svou první rockovou kapelu.

 

David Holý, Jirka Dražan a Robert Robovski podepsaní pod tímto EP za sebou mají různě propletenou historii ve více či méně uvědomělých kapelách jako The Unholy Preachers, Kevorkian, Eastern Star, Stenmark, Odd Boys a mnoha dalších, k čemuž se jako čtvrtý do partie později přidal baskytarista Jakub Kořínek z Rocket Engines. Nechci to úplně počítat, ale časová osa je to dlouhá a svým způsobem barvitá, což je vždycky otázka, jak moc se propíše do nějaké nové kapely, nebo zda ta nová kapela má přinést něco nového. A abych byl upřímný, vlastně ani nevím, jak na základě poslechu Noble Roses in the Midst of Weeds na tuto otázku jednoznačně odpovědět.

 

Neuro Bats band

 

Vyjma úvodního intra jsou obsahem čtyři skladby, na které se nejvíc hodí klasické české každý pes jiná ves. Ze všeho nejvíc bych se, pokud jde o vlivy starších kapel, klonil k duchu The Unholy Preachers, jejichž punk / rocková „zábava především“ je hodně slyšet Hellbent Forever, což vlastně ani nevím, jestli je dobře. Určitě je to ale mnohem, mnohem víc dobře než vyloženě nestydaté vykrádání Rage Against the Machine v předchozí skladbě Loss of Sanity, což jako odvěký a naprostý fanoušek uvedené kapely považuju za zvrhlost. A neodpouštím. Pokud naopak všechny skladby něco spojuje, je to znatelná energie kapely a její chuť hrát, což jakože chápu, že se špatně definuje, ale snad to nějak zpracujete. Snad nějak zpracujete i žánrový prostřih mezi zábavnou Hellbent Forever a následnou Haze Over the Bayou, která je rychlejší, agresivnější, víc tlačí na pilu a dává tušit hardcorovou část minulosti členů kapely. Je to výraz, který mě osobně sedí víc, ale preference máme každý jinde, to je jasný.

 

Věc, kterou zatím nedokážu zpracovat, je zvuk nahrávky, který je hodně hutný, hraje dost odspoda a mimochodem je taky dost nehezky natlakovaný. Nicméně právě ta jeho hloubka a hutnost je něco, co sedí jen některým skladbám (pomalejší Loss of Sanity), zatímco rychlejší a svou energií zásadně odlišné věci (zmíněná Hellbent Forever nebo kytarově lehce funky More Even More) by si za mě zasloužily zvuk úplně jiný. Asi chápu, že v JáMoru musel Ondřej přistoupit na kompromis a že nastavit něco naprosto vyhovujícího pro tak rozevlátou produkci prakticky nešlo, což mě opětovně vrací k tomu, že kapela ještě přesně neví, co chce hrát a osahává si hranice možného. Nebo chce hrát právě tuhle matějskou a v tom případě děkuju pěkně. V důsledku se tak nemůžu zbavit pocitu (možná falešného) jisté uspěchanosti a snahy honem něco vydat, k čemuž samozřejmě formát prvního EP může být ten pravý ... to je pravda, proti tomu vlastně nic. Zatím ale taky nic moc pro.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky