Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nick Cave & Warren Ellis - Carnage

Nick Cave & Warren EllisCarnage

Victimer4.1.2022
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Velmi kreativní duo Cave, Ellis v době izolace spojuje krásu a brutalitu v jeden celek.

Carnage je první regulérní album dvojice Nick Cave - Warren Ellis, nahrané za několik týdnů během lockdownu způsobeného pandemií. Tahle dvojka se zná hodně dlouho a hodně dlouho si také společně notuje. Pánové spolu složili a nahráli několik soundtracků a nesmíme zapomínat, že Warren Ellis je také dlouholetým členem The Bad Seeds. Klasické album tady v jejich podání ještě nebylo. Carnage je krása i brutalita, navztekaná harmonie, spousta kláves, smyčců, vokál a sbory. Album mající v sobě kus špíny a peprnosti, aby je měnilo v něco přitažlivého, romantického. A jak se na oba pány sluší, na míle daleko od zbytečného napětí a patosu. Na to je tohle album až moc silné a oba pánové až moc nad věcí. A když nad tím tak přemýšlím, klidně i Carnage berte jako soundtrack. Třeba jako soundtrack uzavřenosti, jenž v sobě spojuje jemnost a vznětlivost.


Jemnost, která zahřeje, ale neprudí svou sladkostí a vznětlivost, která není o gestu, ale kontrastu, který umí spojovat. Na Ghosteen jsem si cenil konceptu zasněných songů, hypnotické nálady a skvostně využitých kláves. A i když se dozvuky a podobně minimalistický projev ve spojení s touto deskou objevují i teď, na Carnage se sní jinak. A vůbec, víc jak o snění je to vlastně o zpomalení. Doslovném ve zpomalení života, o uzavření se v ulitě. Ale na druhou stranu také o rychlém komponování. A jak říká Warren Ellis, dokonce velmi rychlém, protože těch osm písní bylo v určité podobě připraveno po pouhém dvoudenním procesu skládání. Tomu se říká kreativita sešlápnutá nadoraz.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/cave%20ellis%201.jpg


Carnage je v digitální formě oficiálně venku už málem rok a v červnu potom vyšlo na CD a LP. Není to žádná horká novinka, ale deska, ke které jsem měl dostatek času se vracet a zkoušet si, jak ji vlastně zvládám poznat. Nejdřív to šlo strašně lehce a já ještě pod vlivem neskutečné Ghosteen snadno propadl dojmu, že Carnage na ni navazazuje. Jak se to vezme. Tam, kde to šlo minule až do stavu hudební meditace, dnes ve zpomalení roste chuť se do toho opřít. Někdy až rozmáchlá. Pořád v komorně klávesovém módu, na dotek ambientu, ale přesto stále jako by hledající si prostor jinde. V gospelovém sboru, v silnější rytmice blíž barovému oparu a s orchestrem v zádech, jako třeba White Elephant. Carnage je znovu atmosférická, ale zároveň rozervaná, temná práce. Deska jako tahle ale zahání chmury tím, že jim nikdy nepodlehne, ale nechá je rozkvést. A já nechtěl, aby to všechno vyšumělo, ale aby to ještě (než bude pozdě) zaznělo.


Krveprolití na vlně minimalismu, jeho aranží a typicky upřímné zpovědi o věcech, kterým prostě věříte, nebo aspoň věřit chcete. Nick Cave popisuje album jako brutální, ale velmi krásnou nahrávku uhnízděnou v komunální katastrofě. A jak se na ní zpívá - je to jen láska s trochou deště. Ale taky - je to jen láska, co jede jako vlak valící se z hor v dešti. Nejblíž Ghosteen a její zasněné auře je asi Shattered Ground, a svým způsobem vlastně i závěr v podobě Balcony Man. Smyčce, smířený hlas, klidná a tklivá balada na konec alba. Upřímnost až na kost. Oproti nim je začátek alba a Hand Of God kvapíkem s neurotickým vypravěčem a v Old Time všechna ta temnota kolem jen narůstá, nervně se kroutí. Ale každá z těch osmi věcí má svůj příběh, svůj kus melancholie i vnitřní zranění. Funguje to báječně. To, jak se tohle album na svém malém území dokáže hýbat, dmout se, nebo jen tiše šeptat. Velmi věrná zpověď dvou pánů, kteří nám měli co říct. Patří jim potlesk.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Antony / 30.5.23 18:48

Recenze je napsána tak, že se z velké části shoduje s mými pocity. Super! Osobně album hodnotím na 100%, pořídil jsem si vinylovou limitku od Doomentia Recods a řadím je mezi TOP 2023. Desku s ohromným požitkem poslouchám tak, jak je na LP. Žádné přesouvání "VERDIKT22_neplatí nic" na začátek. Právě poslední uhrančivý a bolestný song dá následujícímu tichu vyznít. Ta deska se musí dodýchat. FORGOTTEN SILENCE dokázali vytvořit muziku nejvyšší úrovně, za což jim patří můj dík a obdiv. Jelikož v bookletu není otisknuta rusky promlouvaná pasáž a jazykem Mordoru vládnu, s dovolením ji zde uvádím i s překladem: Ты уже сегодня смотрел в окно? Нет? На улице очень жарко.. очень жарко.. Это ж кошмар.. Ключ у тебя есть? Давай, скажи, как часто ты входишь в эту квартиру? Каждый день.. ну серьезно, каждый день? Нет, это непонятно, потому что.. я тебе просто не верю. Почему ты так улыбаешься? Ага.. нет, я не хочу, чтобы ты меня видел в таком состоянии, потому что я.. мне стыдно. Помнишь? Помнишь в прошлый раз я просто боялась.. да.. да, я боялась! Я боялась.. я не хочу, чтобы меня видел в таком состоянии. Пожалуйста, уходи. Уходи, пожалуйста. Нет.. уже навсегда, не хочу тебя, уходи, пожалуйста! Десять, девять, восемь, семь, шесть, пять, четыре, три, два, один. Nоль! Už ses dneska podíval z okna? Ne? Venku je hrozné vedro.. hrozné vedro.. Je to děs. Klíč máš? Tak, řekni, jak často chodíš do tohohle bytu? Každý den.. vážně, každý den? Ne, není to jasné, protože.. já ti prostě nevěřím. Proč se tak usmíváš? Jo.. ne, nechci, abys mě takhle viděl, protože jsem.. cítím se trapně. Pamatuješ? Pamatuješ, jak jsem se minule bála.. ano.. ano, bála jsem se! Bála jsem se.. nechci, abys mě takhle viděl. Prosím, jdi pryč. Jdi pryč, prosím. Ne.. už napořád, nechci tě, prosím už jdi! Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva. jedna. Nic!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 5.1.22 7:11odpovědět

Díky, snad jsme tedy napomohli k rozhodnutí :)

Ales K. / 4.1.22 22:02odpovědět

Diky za zajimavou a podle me pravdivou recenzi. Po solu NC jsem az tak moc neocekaval a byl jsem prijemne prekvapen. Bad Seeds znam komplet, OST od NC za posledni dobu jsem trochu prechazel. Ale i na zaklade tehle kolaborace se k nim vratim.

Jirka D. / 4.1.22 9:31odpovědět

Svého času po vydání jsem tu desku poslouchal docela dost, ale ne a ne se do ní zaposlouchat. Teď jsem ve fázi, kdy jsem ji odložil a kdy dostávám chuť se k ní opět vrátit. Jestli naskočí, nevím, u téhle dvojice není jistého vůbec nic. Nicméně určitě je to zajímavé album, s nímž se vyplatí to zkoušet.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky