Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nimbrethil - Res Adversae

NimbrethilRes Adversae

Jirka D.8.7.2013
Zdroj: CD-R, promo
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Res Adversae sází na vnímavost posluchače a jeho snahu najít si cestu k složitější muzice. Od nepaměti to byla cesta trnitá a klikatá.

Tomáš Svoboda a jeho projekt Nimbrethil jsou pro mne nové reálie z českého podzemí, ve kterém jsem nikdy mnoho nehledal. Systém „dostat CDčko, umořit pár poslechů, napsat upřímně míněnou recenzi a obdržet upřímný mail“ mě už mnoho nepřináší a tak jsem si začal vybírat. Nimbrethil jsem si vybral.

 

Předně je třeba si ujasnit skutečnost, že s tradičním pojetím a náhledem na muziku tentokrát nevystačíme a pokud ctíte jasné struktury, přímočarý koncept a poslech na první dobrou, další čtení vám mnoho nepřinese. Skladby na „Res Adversae“ nejsou přímočaré, nemají tradiční strukturu a jejich poslech je více o pocitech a dojmech než o zvyšování adrenalinu v krvi. Jednotlivé stopy (kytara, samply bicích, baskytara, klávesy, různé zvuky, hlasy) jsou vrstveny nepravidelně, společně i jednotlivě, ale vždy citlivě a promyšleně. Změny výrazu a intenzity jsou patrné jen při opravdu soustředěném poslechu, navenek album působí staticky a není vůbec problém jej vědomě i nevědomě odsunout na okraj myšlenkového zájmu a učinit z něj nijak nerušící kulisu. A to neberte jako výhradu, je jen na vás, jakou cestou se vydáte.

 

„Res Adversae“ zkrátka není albem na jeden poslech a jeho výrazová i myšlenková vrstevnatost vyžaduje vnímavého a otevřeného posluchače, jehož odměna bude i přes to nejistá. Není v tom alibismus, ani snaha obhájit neobhajitelné, pouze vlastní zkušenost, která se s postupně narůstajícím počtem poslechů stále posouvá, ale určitě bych neřekl, že – slovy matematika – konverguje k jednoznačnému řešení. Ono totiž řešení nemusí být nutně to hlavní.

 

Nimbrethil - Res Adversae

 

Na závěr ještě jeden náhled, vycházející ze zkušenosti, že nahrávky osamělých tvůrců mnohdy bývají silně osobního rázu. Obsahem i formou. Obsah „Res Adversae“ je poezie a už někdy dříve jsem psal, že do rozboru poezie se pouštět nehodlám, ale zároveň přiznávám, že melancholie autorova je mi blízká. Forma, v tomto případě provedení edice samotného CDčka, je pečlivá, nápaditá a promyšlená. Mantinely jsou finance a hrací plocha tvořená filosofií DIY. Na tomto hřišti výborná práce.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

jazzko / 28.1.14 14:49

Zkusil jsem si pustit poslední desku Satyricon, navnaděn recenzí, zvědavý po hlasité kritice fanouškovské obce. Nutno na začátek říct, že Satyricon jsem poslouchal od vydání Nemessis až po Now, Diabolical. Poté jsem se, pro celkově stagnující metalovou scénu, která už mě neměla příliš čím obohatit a z mého pohledu jenom opakovala již opakované, zcela odklonil k hudebním žánrům, které s metalem nemají zhola nic společného, avšak které mi umožnily můj další hudební vývoj. Kapely jako Satyricon, Emperor, Dimmu Borgir, CoF, Immortal, Enslaved a mnozí jiní, na které si z hlavy třeba už ani nevzpomenu, to vše byla jména, která se v mé hudební aparatuře v devadesátých letech, ale i v novém miléniu, objevovala velmi často. Nyní, po osmi letech, jsem zvědavě sáhnul po novince od Satyricon. Satyricon jsou na první poslech umírněnější, pomalejší, čitelnější a jaksi hladší. Ta tam je zběsilé tempo z Extravaganzy, zmizel nádech středověku z Nemessis Divina, postrádám i rockovou přímočarost z Volcana či z Diabolical. Kapela patrně měla vždy za cíl neustrnout na stejném místě a snaha o jakýsi posun v celkovém hudebním vyznění je s přihlédnutím k věku tvůrčího dua Satyr-Frost z mého pohledu zcela pochopitelná a logická. Jinak se na hudbu (ale celkově na jakýkoliv jiný druh umění) dívá člověk kterému je 20 let a jinak ten, kterému je už více než čtyřicet. Syrovost, rychlost a technickou složitost nahrazuje důraz na přednes tónu a hra s barvami zvuku. Rozumím tedy klidným pasážím i rozhodnutí pro analogovou nahrávku (která mimochodem na kvalitní aparatuře zní opravdu velmi dobře). Pánové už nemají potřebu dokazovat, že jsou schopni nadzvukových sypaček a extrémní syrovosti (to ostatně stále jsou), byť i na této desce kdo chce, ten tam i tyto aspekty bez problémů najde. Milovníci extrémní řežby se už hold musí poohlédnout někde jinde. Na chvilku bych se pozastavil při tolika propírané kontroverzní skladbě Phoenix. Je pro mně opravdu překvapením, že jí nazpíval někdo jiný, a že vůbec došlo k rozhodnutí použít čistý vokál. Satyrův hlasový projev přitom považuji za snad to nejlepší a nejďábělštější, co jsem v tomto úzce profilovaném žánru kdy slyšel. Phoenix ale není špatnou skladbou a rozhodně nesdílím názor (patrně většinový), že by byla skladba nazpívaná ležérně, či snad zcela odfláknutá. Naopak, mám pocit, že se dotyčný zpěvák do skladby opravdu snažil položit a v rámci svých hlasových možností vydal ze sebe maximum. Že v žánru jako takovém (a klidně i v celém metalu) zcela chybí opravdu kvalitní zpěváci (čest výjimkám jako třeba Anneke z ex The Gathering), to je holý fakt, avšak na druhou stranu, metalová hudba nikdy nebyla tím správným prostorem pro opravdové zpěváky, ti se realizují ve zcela jiných hudebních žánrech a je to tak naprosto v pořádku. Skladba Phoenix tak pro mně zůstává zajímavým oživením desky a byť bych nechtěl, aby byla třeba taková deska celá, jako jednotlivá skladby vsazená do celku mi přijde více než povedená. Satyricon dozráli do dospělosti a pokračují tak tam, kde je to z mého (ale snad hlavně z jejich) pohledu logické. Rozhodně se jedná o správný krok a za sebe jsem rád, že se Satyricon odmítá zařadit do obrovské haldy kapel, které hrají 20 let stejnou hudbu s minimem invence a s totální rezignací na jakýkoliv hudební progres. Satyricon mě tedy i po dvaceti letech pořád baví.. :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 8.7.13 13:59odpovědět

Zajímavý, místy trošku naivní, ale pokud se tomu dá čas, nebyl zbytečný.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky