Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nimbrethil - Res Adversae

NimbrethilRes Adversae

Jirka D.8.7.2013
Zdroj: CD-R, promo
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Res Adversae sází na vnímavost posluchače a jeho snahu najít si cestu k složitější muzice. Od nepaměti to byla cesta trnitá a klikatá.

Tomáš Svoboda a jeho projekt Nimbrethil jsou pro mne nové reálie z českého podzemí, ve kterém jsem nikdy mnoho nehledal. Systém „dostat CDčko, umořit pár poslechů, napsat upřímně míněnou recenzi a obdržet upřímný mail“ mě už mnoho nepřináší a tak jsem si začal vybírat. Nimbrethil jsem si vybral.

 

Předně je třeba si ujasnit skutečnost, že s tradičním pojetím a náhledem na muziku tentokrát nevystačíme a pokud ctíte jasné struktury, přímočarý koncept a poslech na první dobrou, další čtení vám mnoho nepřinese. Skladby na „Res Adversae“ nejsou přímočaré, nemají tradiční strukturu a jejich poslech je více o pocitech a dojmech než o zvyšování adrenalinu v krvi. Jednotlivé stopy (kytara, samply bicích, baskytara, klávesy, různé zvuky, hlasy) jsou vrstveny nepravidelně, společně i jednotlivě, ale vždy citlivě a promyšleně. Změny výrazu a intenzity jsou patrné jen při opravdu soustředěném poslechu, navenek album působí staticky a není vůbec problém jej vědomě i nevědomě odsunout na okraj myšlenkového zájmu a učinit z něj nijak nerušící kulisu. A to neberte jako výhradu, je jen na vás, jakou cestou se vydáte.

 

„Res Adversae“ zkrátka není albem na jeden poslech a jeho výrazová i myšlenková vrstevnatost vyžaduje vnímavého a otevřeného posluchače, jehož odměna bude i přes to nejistá. Není v tom alibismus, ani snaha obhájit neobhajitelné, pouze vlastní zkušenost, která se s postupně narůstajícím počtem poslechů stále posouvá, ale určitě bych neřekl, že – slovy matematika – konverguje k jednoznačnému řešení. Ono totiž řešení nemusí být nutně to hlavní.

 

Nimbrethil - Res Adversae

 

Na závěr ještě jeden náhled, vycházející ze zkušenosti, že nahrávky osamělých tvůrců mnohdy bývají silně osobního rázu. Obsahem i formou. Obsah „Res Adversae“ je poezie a už někdy dříve jsem psal, že do rozboru poezie se pouštět nehodlám, ale zároveň přiznávám, že melancholie autorova je mi blízká. Forma, v tomto případě provedení edice samotného CDčka, je pečlivá, nápaditá a promyšlená. Mantinely jsou finance a hrací plocha tvořená filosofií DIY. Na tomto hřišti výborná práce.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Michal Z / 28.11.12 8:09

Melvins jsem pohřbil v mých jinošských letech, kdy jsem poprvé okusil jejich čistě noise pokus. Tehdy jsem to nepobral a odsunul kapelu, nehledě na další tvorbu. Freak Puke jsem otevřel ze zvědavosti, po přečtení lákavé recenze a budu muset projet i ostatní alba (ty bez noise). Použitá otylá basa a celkový sound je pastva a příjemné ozvláštnění. Taková avantgardní Apocalyptica. O hravosti nemluvím, ta je albu vlastní. Dobré rozmanité dílko, krásně prznící kde co.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 8.7.13 13:59odpovědět

Zajímavý, místy trošku naivní, ale pokud se tomu dá čas, nebyl zbytečný.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky