Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nocturnal Depression - Suicidal Thoughts

Nocturnal DepressionSuicidal Thoughts

Bhut16.12.2011
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Melodické, melancholické, depresivní, sebevražedné album francouzských nestorů Nocturnal Depression je na světě. Na poli DSBM není žádnou novinkou, neb se jedná o znovunatočené prvotní demo. Ovšem hudbou a celkovým obsahem je to neuvěřitelně pohltivý materiál s mocnou aurou.

S podzimem a přicházející zimou se mnohým v mysli tvoří chmurné nápady. Těm benevolentnějším mohou vyvstat myšlenky až depresivně zabarvené, mnohdy i se sebevražedným podtextem. Jisté skupině lidí patřící do této poslední složky mnohdy pomáhá únik od okolí do svého vlastního světa. V onom vlastním ráji pak mohou dělat, co se jim zlíbí. Někteří (ti choromyslnější) se řežou po různých částech svého těla, je to takový způsob úlevy, či co. Zcela tomu nerozumím, tak o tom nechci utvářet nějaké velké závěry, abych se případně někoho ze čtenářů nedotkl. Další, pro mne mnohem zajímavější je skupina lidí, kteří v tomto stavu tvoří nějaké umělecké dílo. A konečně jedním z oněch cest úniků je právě hudba. Mnohým postačí i pouhý poslech hudby laděné do stejné nálady, kterou je i momentální rozpoložení mysli. A tak se ve stavu deprese noří do hlouby sebevražedně-depresivní hudby. Jedinečný a vcelku oblíbený styl je depressive-suicidal black metal. Jedni z uznávaných tvůrců této hudební odnože Nocturnal Depression nám v současné době předložili malou terapii - léčebná kúra nese název Suicidal Thoughts. Přívrženci kapely při hlubším pátrání v paměti zjistí, že tento název už někde slyšeli a je tomu skutečně tak. Nové řadové album Suicidal Thoughts není ničím jiným, než znovu natočeným demíčkem z roku 2004, což v podstatě byla první oficiální nahrávka kapely. 

 

Důvod, proč bylo demo přetočeno a zavedeno jako řadovka, byla určitě jeho vysoká kvalita. Mnozí totiž tuto nahrávku řadili mezi to nejlepší, co Nocturnal Depression, kdy vytvořili. Je tomu skutečně tak, materiál je to výborný. Osobně tedy víc ulítávám na loňském The Cult Of Negation, ale proti gustu žádný destilát. Atmosféra je to strhující a neuvěřitelně pohltivá a silná. Hned první song A Ghostly Face Into The Night, zní velmi přesvědčivě; jeho strukturu tvoří jen kytara, která tu tak jemně a přitom tak citelně drnká jistou melodii, která postupně graduje. Do toho ještě v pozadí slyšíme zvuky deště a vzdálené bouře, z toho začnou vstávat chlupy. Po takto provedeném, dá se říci intru, přichází druhá píseň When Darkness Covers My Soul v rytmu značně rychlejším. Nepříčetný běs, který jistě rozpohybuje nejedno tělo a rozkývá nejednu hlavu. Píseň po „nedlouhých“ necelých třinácti minutách končí a nastupuje následovník divoké jízdy As Blades Penetrate My Flesh. Tato věc po minutovém sešupu značně zvolní a nechá posluchače lehce vydechnout a svůj provaz vláčí ve středním tempu blíže k pahorku s jednoduchým dřevěným monumentem. Později své útroby ještě více zpomalí, aby se mysl mohla zaobírat temnotou a sebezavrženíhodností ještě více. A aby toho čekání nebylo málo, ku konci vše doznívá do ticha. Co se stalo mezi písněmi, tedy v tichu, nechám na vaší fantazii. Jisté však je, že poslední píseň …And The Forest Answers To My Call je obdoba outra. Zní tu jen kytara (boosterovaná) a opět nějaké zvuky přírody v pozadí. Čili takový dovětek, když už osoba zřejmě visí na laně…

Nutno podotknout, že oproti prvotní verzi, čili demu, má nová deska lepší, čistší zvuk, což se samozřejmě dalo očekávat. Ovšem výraznou změnu tvoří stopáž. Ano, jsou zde stále čtyři písně. Ano, mají vcelku stejný, ve dvou případech jemně pozměněný název. Ale časová délka je o zhruba deset minut kratší. Dvojice pánů Lord Lokhraed a Herr Suizid některé písně lehce poupravila a zjevně zkrátila. Ne že by v originále zněly příliš fádně, dlouze a nudně, jen se chtělo docílit jisté komplexnosti a zbytečného nemrhání časem. Alespoň tak to cítím já. Proto například při porovnávání druhého songu zjistíte, že původní verze čítá 20 minut a v novém kabátě dosahuje délky 12.40. Jisté rozdíly tu tedy jsou. Ovšem z globálnějšího hlediska je to stále stejné silné album. Máte-li v současné době chmurné myšlenky, odložte žiletku, provaz, pušku a podobné relikvie a zplna se ponořte do hudby Nocturnal Depression a zejména posledního počinu Suicidal Thoughts.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky