Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Nylon Jail - My Heart Soars Like a Hawk

Nylon JailMy Heart Soars Like a Hawk

Jirka D.30.3.2014
Zdroj: 12" bílá gramodeska běžné váhy
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Na „My Heart Soars Like a Hawk“ se sešlo hodně dobrého, spousta nápaditých a chytrých momentů vytváří smysluplný a v našich končinách ojedinělý celek, který má ambice zaujmout hudby chtivé napříč žánrovými spektry

K několika slovům o debutní desce olomouckých Nylon Jail jsem se dlouho nemohl dokopat, ale ti z vás, kteří českou scénu sledujete pozorněji, už jste si určitě našli slova vlastní nebo zachytili / přijali některá z velké spousty slov, která se vynořila ze všech možných směrů. Nylon Jail v mnoha ohledech skutečně překvapili.

 

Vydání alba „My Heart Soars Like a Hawk“ se ujalo vydavatelství nejrůznější české alternativy Indies Scope, a to hned formou kombinace CD a gramodesky, což není tak samozřejmé, jak by se na první pohled mohlo zdát v kontextu doby, obzvlášť u začínající mladé kapely. K tomu dodejme, že gramodesková edice patří svým provedením k velmi povedeným a když bych hned v úvodu předeslal kvality hudební, zvukové a grafické, vyjde nám jeden z nejzajímavějších tuzemských vinylů loňského roku.

 

 

Bylo by skoro na pováženou, kdyby se u takového alba neobjevilo jméno Ondřeje Ježka, nicméně v Jámoru se v duchu české tradice odehrálo vše podstatné, takže spát můžeme relativně v klidu. Gramodeska je říznutá velmi tiše, což je samo o sobě unikátní, navíc byl speciálně pro vinylovou edici upraven sled skladeb, takže na koncích stran se ocitly klidné baladičky a deska hraje skutečně skvěle. Přiznávám, že zpočátku jsem měl problém s „obyčejností“ zvuku, chyběl mi punc drahých studií a velkých zahraničních produkcí, které by – nevím proč jsem si to myslel – Nylon Jail svědčily, ale časem jsem se naučil výsledný sound když už ne úplně ocenit, tak alespoň přijmout.

 

Zbyly mi v podstatě tři skutečnosti nahlodávající jinak pozitivní dojem, a to 1) noise rockový zvuk skladby „Grace“, který je v kontextu desky přepálený, i když typicky Ježkovský, 2) nepřirozeně podaný hlavní vokál, dominující v prostoru tak, že máte při poslechu pocit jeho všudypřítomnosti a 3) nepříjemně vytažená baskytara, která se objevuje s dunivou náhlostí a z mixu barbarsky vystupuje („Fort H.H.G.“, „Dumb Ventriloquist“, „No Way“ a další). K druhému bodu asi tolik, že účel naddimenzovanosti hlavního hlasu je jasný, atmosféře nahrávky pomáhá zásadně, ale jednak působí dost nepřirozeně, a pak z konfrontace s živou prezentací nebo s live záznamem někde na webu jasně plyne, že jde o studiovou kamufláž, které by trocha civilnosti prospěla. Nicméně aby bylo úplně jasno – to, co tu řeším, jsou detaily, ke kterým se naprostá většina soudobých domácích (a mnohdy i zahraničních) gramodesek nikdy nedohrabala, a bylo by na světě docela krásně, kdyby desky zněly aspoň jako „My Heart Soars Like a Hawk“.

 

Taky vás určitě zajímá obsah, pokud jste už sami neověřovali na Bandcampu, kde je nahrávka celá k přehrání, včetně jedné skladby navíc, která se na gramodesku jednoduše nevlezla. Tak jen stručně. Naprosto chápu jedince, kteří prohlašují „No Way“ za svého osobního favorita na skladbu roku, je skutečně bezvadná. Za sebe přidávám „Fort H.H.G.“ a „Dumb Ventriloquist“. Nylon Jail umí stavět na prapůvodním rockovém základu (někde na střetu country a R&B), do toho vkusně a střídmě zapasovat elektroniku a především nedělat takový kravál, aby to odehnalo mou drahou ženu. Takže posloucháme ve dvou, získávám plusové body a z cynika se opět na chvíli stávám romantikem.

 

Nylon Jail

 

Skladby jsou komponovány jednoduše funkčně, ale přitom mají díky drobným aranžérským finesám a povedeným melodickým motivům velmi silnou atmosféru, téměř auru, a poslech desky je nadmíru příjemným zážitkem. Pozoruhodná je rovněž ta skutečnost, že tento zážitek bez větších výkyvů trvá celou hrací dobu nahrávky, což zdaleka nebývá pravidlem a o to hlubší dojem deska zanechává. Denní menu je pestré, od rockové energie, přes slunnou prérii, až ke křehkému a intimnímu duetu. Stačí si vybrat.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Coornelus / 3.4.14 20:36

Jirko, dnes přišla. To je na světě hned líp, pustit si to takhle večer a odpočívat, kam se hrabou metály :-) No way je vážně hit :-) Ale tak nějak podvědomě pořád čekám, kdy na mě vybafne, Cash se svym "Hurt" :-)), ale ten zpěv mě strašně baví. Jo, a začal jsem mít rád country :-) Mám tu, co máš tady na fotce.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Coornelus / 2.4.14 9:52odpovědět

Chlapi dík, znal jsem je jen letmo, a líbilo se mi to, pak jsem na ně nějak zapoměl. Ale, až teď jsem si to celé pustil na Bandcampu a nadchlo mě to. Krásná barva hlasu. Deska objednána, to nejde jinak :-) Takovéhle pohody jsou občas potřeba. Dík za recenzi :-)

Jirka D. / 2.4.14 13:11odpovědět

Není zač :) Ta deska je vážně bezva, pravděpodobně už budeš mít novější verzi, která má rozšířenou vnitřní výbavu. Aspoň nějakou takovou informaci jsem nedávno zachytil...

Coornelus / 3.4.14 20:36odpovědět

Jirko, dnes přišla. To je na světě hned líp, pustit si to takhle večer a odpočívat, kam se hrabou metály :-) No way je vážně hit :-) Ale tak nějak podvědomě pořád čekám, kdy na mě vybafne, Cash se svym "Hurt" :-)), ale ten zpěv mě strašně baví. Jo, a začal jsem mít rád country :-) Mám tu, co máš tady na fotce.

Jirka D. / 4.4.14 7:40odpovědět

Cash je z té desky cítit hodně, to je pravda. A stejně tak se u ní skutečně dobře relaxuje, přesně jak píšeš. A dokonce se líbí i ženě, což je asi nejdůležitější :)

David Kasík / 31.3.14 15:20odpovědět

Po dlouhé době deska z českých luhů a hájů, kterou neposlouchám jen z povinnosti...

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky