Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Omophagia - 646965

Omophagia646965

Garmfrost25.11.2019
Zdroj: mp3 (320kbps)
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: 646965 udělá radost fanouškům progrese a našlapané techniky. Na své si můžou přijít i milovníci old schoolové řezby. Omophagia je moderní kapelou, ale starých postupů se věru nebojí.

Moderně deathmetalová úderka ze Švýcarska a vlastně v osobě basáka i Brazílie, Omophagia brázdí scénu dlouhých třináct let a aktuální deska s prapodivným názvem 646965 je už třetí v pořadí. Do širšího podvědomí se doposud nedostala, byť už od první nahrávky je zřejmé, že potenciál růstu kapela v sobě má. Předpokládám, že většina si Omophagiu zapamatuje stejně jako já až ve spojitosti s turné s velikány stylu Nile a Hate Eternal, kterým předskakovali. Vstupenkou do extra ligy byl kontrakt s respektovaným labelem Unique Leader Records, díky kterým se hudba těchto výborných muzikantů dostala do světa.

 

omophagia

 

Tohle je moje první zkušenost s hudbou švýcarských techniků a poté, co jsem okusil předchozí nahrávky, jsem rád, že jsem se k nim dostal až teď. Debut byl obyčejný death s dětskými nemocemi, druhé album výborné, ale minulo by mě, avšak 646965 je přesně to pravé ořechové, na co mám chuť. Pečlivě vyvážená esence technické pečlivosti a hračičkosti s brutálními výjezdy a melodickými vstupy podpořená příjemnou barvou nástrojů i hlasu growlera Beniho. Zaregistroval jsem příměry k Decapitated či dokonce Fleshgod Apocalypse… No, to asi ne. Já si vzpomněl na vynikající Archspire. Přičemž Omophagia se drží více deathového kopyta a v podstatě i přímočařejší stavby kompozic, které ocení nejen profesoři prestižních hudebních škol. Hehe! Na své si přijdou rovněž fans Fallujah a prvních dvou desek Beyond Creation. Tím naznačuju dost. Čekat tedy lze špičkové výkony, grandiózní rytmiku a výborný growl. V neposlední řadě je potřeba vytáhnout nevtíravé melodie.

 

Je příjemné, že každý song má svoji vlastní strukturu a do celku zapadá a nesplývá. Obdivuju třetí Evolve, která se po řádném úvodu rozjede do masívních houpanců s temnou sólovou vyhrávkou. Kapela vůbec ráda skáče mezi chytlavými momenty, riffovanými a frázovanými skákačkami a osvobozujícími vstupy. Nathrashlá rubanice Mortal Dissociation uchvátí kytarovými hrátkami se strunami i mašinkami. Kytarový tandem Mischa a Hiqui své nástroje skvěle ovládá. V klidu přeskakují mezi sólovými výjezdy, kily nebo jakými kejkly s tremoly. Nothing Special se zdá být normálnější vypalovačkou. Ovšem jen do první minuty. Pak se mi ze zasekávaček a rytmických změn zatočí hlava.

 

 

Omophagia nám vyrostla a je z ní dospělý, samostatný a velice schopný jedinec. Z obyčejné kapely se stala nevšední. 646965 je radost poslouchat. Myslím si, že si na své přijdou nejen fanoušci progresivního a technicky těžkého umění. Omophagia do svých hrátek propašovala i kus old schoolové chuti a poctivých nakládaček. Melodické vstupy nemusí být překážkou milovníkům smrtící zábavy. Nejsou časté a nepatří do balíčku podlézavých a sladkých. 646965 je osvěžujícím příspěvkem široširé deathové rodiny, kterou možná zatím neobohatili něčím neslýchaným, ale nakročeno k zajímavým zítřkům určitě má.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky