|
|
||||||||||
Oceňovaný anglický bubeník slavných Radiohead mě svého času zaskočil debutem Familial. V té době jsem netušil, že byl serverem Gigwize jmenován jako 26. nejlepší bubeník všech dob, natožpak že je zručný skladatel, kytarista a zpěvák s příjemným hlasem. Sólový materiál nedosahoval síly a vrstevnatosti domovské kapely, ale snoubil v sobě její typickou zádumčivost a fortel, takže výsledek měl potenciál oslovit mnohé. Následník Weatherhouse svého autora nezapře, Selway jako vyšitý, aktuálně však bez prvku chytlavosti.
Philip Selway možná vyplodil poněkud těžkopádnější desku, desku hůře stravitelnou, přesto ambiciózní, desku, která není žádné nedochůdče a kolísá hlavně v duelu album vs. posluchač. Snad by se v tom vývoji dala vidět malá paralela s postupem od OK Computer ke Kid A, kdy Radiohead, stejně jako nyní sám Selway, rozbili imaginární vzdušné zámky a představili fanouškům své nekonvenční já.
Desítka skladeb je vcelku hlubokou sondou do všemožných zákoutí uspávací hudby. Jeden by čekal, že na sólovém albu studovaného bubeníka budou právě bubny výkladní skříní, jenže ono ne. Delší půlhodinka je spíše přehlídkou všemožných drobností a fines. Kterak udělat hudbu vyspělou demonstruje pětka Ghosts a maně připomíná onu delikátní křehkost, kterou jsem na prvotině oceňoval. Podobně tak v případě Don’t Go Now. Bez pochybností zazní rocková It Will End In Tears a v poslední Turning It Inside Out se můžeme bavit o možných záchvěvech zvukomalby typické pro Sigur Rós. Nebýt (mně) nepříjemného zvuku marimb, šlo by ze Drawn To The Light – jinými aranžemi – a Waiting For A Sign – při větší skladatelské invenci – vykřesat mnohem zdařilejší závěr.
Weatherhouse je mi blízký svou atmosférou, ale vzato kolem a kolem je třeba si přiznat, že s dalšími poslechy nepřichází kýžené spříznění, ale nové proposlouchávání se do bodu, kdy se v plynoucí hudbě začnu cítit jakž takž příjemně. Nezbývá než dodat, že jsem desce na kloub nepřišel a neříkám tím, že si Philip Selway nadrobil. Stržen proudem tvůrčího nasazení nahrál album, které mi tak úplně nesedí, toť vše.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Bella Union
Vydáno:Říjen 2014
Žánr:art rock
Philip Selway - bicí automat, bicí, kytara, perkuse, zpěv
Hosté:
Adem Ilhan - baskytara, syntezátor, bicí automat, kytara, perkuse, marimba, programování, zpěv
Quinta - klavichord, piano Fender Rhodes, Hammondovy varhany, marimba, mellotron, zpívající pila, perkuse, klavír, housle, viola, zpěv
Laura Moody - violoncello
The Elysian Quartet
1. Coming Up For Air
2. Around Again
3. Let It Go
4. Miles Away
5. Ghosts
6. It Will End In Tears
7. Don't Go Now
8. Drawn To The Light
9. Waiting For A Sign
10. Turning It Inside Out
Antimatter
Fear of a Unique Identity
71TonMan
71TonMan
Odz Manouk
Ծուռ (Tzurr)
Wardruna
Runaljod - Ragnarok
Oublieth
À L'Ombre Du Royaume En Cendres
Au-Dessus
Mend (EP)
Archive
Axiom
Scáth Na Deithe
The Dirge of Endless Mourning
Falkenstein
Heiliger Wald
Nick Cave and the Bad Seeds
Push the Sky Away
Fu Manchu
Clone of the Universe
Domácí kapela Bratrstvo luny ohlašuje příchod pátého studiového alba vydáním prvního singlu Vodopády. Nové album se bude jmenovat Aquarius s podtitule...
2.5.2024Jak už jsme oznámili dříve, na MetalGate právě vychází další knižní titul, který se po řadě blackmetalových tentokrát věnuje death metalu a grindcoru....
2.5.2024Pathology zveřejnili klip ke skladbě Psychotronic Abominations z připravované řadovky Unholy Descent, která vyjde 17. května u Agonia Records.
2.5.2024October Tide natočili klip ke skladbě Unprecedented Aggression z loňské řadovky The Cancer Pledge (naše recenze)
1.5.2024Floridští rouhači vydali koncem dubna nové album nazvané Banished By Sin. Obsahuje dvanáct skladeb znějících jako ten správný chlív.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.