Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Pigsty - Pignation

PigstyPignation

Victimer27.6.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Téměř dokonalá vesmírná mise ve jménu astrálního death metalu. Moderní prasečí majestát.

Dvouhlavé prasečí komando Otyn - Topi je po pěti letech od posledního zářezu Pig Blood zpět ve hře. V roce 2020 předvedli, jak ruku v ruce s moderním a symfo vložkami protkaným matrošem aktuálně hustí svůj death / grind. Kdo rád prasečí ryk, tomu naběhla žíla na čele, ohanbí a nejspíš i spadla čelist. Pigsty to na krvavém albu namlátili báječně. A dnes jsou znovu mezi námi s novým, jen lehce půlhodinu přesahujícím náhulem. Technickým a atmosférickým prasečím zahustěním vesmíru.


Pignation (na obalu Pignations) vládne v astrálu. Žehná nám moderním, prostorovým death metalem, ve kterém pořád dříme zběsilost, ale novinka je rozhodně vyrovnanějším a vyspělejším albem. Pig Blood byla šílenější a taky přeplácanější deska ve smyslu aranží. Dnes Pigsty vsadili na hrubou, nekonečnem se valící hmotu. Žádný bizár, ale maximální současnost a stylová dominance. Naopak na minimum jsou potlačeny jak zmíněné symfo prvky, tak různé další vsuvky. Pignation má svou stabilitu a produkční jistotu. Hutně výpravnou a atraktivní hrdost. Pokud byla huba dokořán u Pig Blood, u novinky jsou dokořán i jiné tělesné otvory. Na mysl se dostanou další kapely zabývající se vesmírnou tématikou. Co třeba Voivod...? Já tam ten jejich odkaz slyším. Bezpochyby i takto lze novou prasečí misi vnímat, protože ta vesmírná psychedelie jde i z jejich strun, úderů a hrdelních kreací.

 


Na podrobnější informace poměrně strohé dílo mluví hudbou. Více slov není třeba dohledávat, jen pustit play a nechat se vystřelit mimo zemskou přitažlivost. Pignation je atmosférický a moderními riffy nahuštěný válec. Osm případů, jak z epizod udělat vesmírné hymny. Aktuální Pigsty jsou tak aktuální a vycizelovaní, že nezbývá než ty otevřené klapačky zavřít a mlčky přihlížet nové prostorové devastaci. Moc superlativ? Možná spíš málo, slova dochází. Tento materiál je prostě síla a směrovka dalším, kteří mají choutky, ale zatím nemají ty správně naběhlé prasečí pyje. Hledáte grindové vyhlazováky? O těch novinka moc není. Je to deathmetalová moderna a psychedelie, chlípně nadimenzovaná devastace. Chytrá a vybroušená. Strojovější než kdy jindy. A ze strojovny káže vepřový King of the Universe přehazujíc si planety jako míčky.


Jestli se to v dnešním světě hemží tzv. velikány, co nemají nic jiného na práci než přeměřovat svoje lulíky eskalacemi a válkami, je vážně lepší si odskočit o patro výš do astrálu. Probudit v sobě víc představivosti a skrz ni vládnout. Pokud si Pigsty chtěli podmanit vesmír, tak si ho podmanili. Jejich ztopořený prasečí velikán epicky stojí v prostoru mezi planetami, bere si co potřebuje a strká do kapsy množství protřelejších a známějších kapel. Jižní Morava je momentálně místem, odkud se startuje směr nekonečno. Posílám pozdravy dolů i nahoru, novou prasečí prací jsou plně poškozen. Pignation úřaduje, Pignation devastuje. Půlhodinová smršť a jeden z nejlepších deathů za poslední dobu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Garmfrost / 23.2.16 15:49

Já nejsem zklamaný jako kolega, ale ani nadšen jako v případě výborného předchůdce Urd. Tam se po letech vrátilo nadšení, oheň, vynikající nápady a v neposlední řadě geniálně provedené zpěvy. Na novince se pracovalo s podobným scénářem, tedy hodně zpěvů, hodně melodií, ale onen moment překvapení se nedostavil. Borknagar tentokrát sázeli více na počet legendárních zpěváků a jejich sólových vstupů, než skladatelskou a aranžerskou rafinovanost, respektive pěveckou provázanost jako tomu bylo na Urd. Zde mám pocit podobný u projetků typu Avantasia, kde je přehršel super zpěváků sólistů, ale navzájem příliš nespolupracujících. Kupodivu se mi nejvíc líbí Vintersorg, který se konečně netlačí do tenoru, ale krásně řve a brouká ve středních polohách. Zavzpomínal si i na svůj bohatýrský vokál a ten je krásnou třešničkou na dortíku. Já si vždy užíval Borknagarovské kytary, spešl rytmiku a melodie, které mění stylové následovníky v jejich přesvědčení. Ano, nelze do nekonečna být na piedestalu žánru, všichni stárneme, ale pěknou písničku, u které se tají dech, bych ocenil. Shrnuto - dobrá deska, za kterou by každá druhá skupina upsala duši ďáblu. Vše je tak já má být, ale potenciál Borknagar zůstal nenaplněn.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky