|
|
||||||||||
“Když už nejsme lepší než ti ostatní, tak je aspoň přeřveme.” Kolikrát mi tohle motto prolétlo hlavou při poslouchání současné hudební produkce, snad ani nejde spočítat. A v té chvíli bylo úplně jedno, jestli mi hrálo CDčko, gramodeska nebo vypálený soubor uzmutý na síti, společný jmenovatel všech byly nesmyslné studiové úpravy za účelem vyšší hlasitosti na úkor poslouchatelnosti a především zdravého rozumu.
Jeden z dalších příkladů z dost dlouhého zástupu “heavy” a “hutných” nahrávek je aktuální deska německé kapely Planks, jejíž potemnělý obal mě upřímně zaujal hned v době jejího vydání a od té doby před sebou sunu myšlenku na sepsání několika řádek. Historie kapely je poměrně krátká, zahrnuje více méně HC snažení, od kterého bylo postupem doby upuštěno a kromě urputného (a místy až blackově syrového) vokálu, který minimálně po roce dvou potřebuje generálku hlasivek, zamířili Planks do marasmu hutných kytarových spodků a blátivých buldozerů post-HC / sludge scény.
“Funeral mouth” není album nikterak objevné a dokonce by v kruzích některých posluchačů mohlo zavánět až trendem, přesto (a nebo možná právě proto) ho lze přijmout celkem snadno. Přímočaře napsaná muzika s oklikami složitými jen natolik, aby zvědavec vždycky našel zpáteční cestu k hlavnímu směru, tempo převážně svižné, rozbíjené místně rozesetými vyhrávkami řemeslné úrovně a přebuzené kytary hřmotně posazené před všechno ostatní. Aktuálním Planks přiznávám schopnost dát dohromady chytlavé skladby (jakkoliv jsou ulity do jedné formy), načichlé zlou aurou, zoufalstvím a temnou romantikou. Ne, žádný gothic rock...
I přes zjevnou nepůvodnost nelze nahrávce upřít aktuálnost, tahle zhutnělá směsice kytar a hardcorové dravosti má dneska zelenou a příběhů na dané téma z let nedávných si lze přečíst spoustu. Mezi ostatními Planks vynikají možná tím zvukem, kterým se snaží zahladit vše okolo. A nutno přiznat, že se jim to daří. Jako vedlejší produkt ale zahlazují i sami sebe - bubny skoro neslyšitelné (kopák je takový ten velký, co vám pohne se žaludkem, víme?), činely se sypou jak obsah kontejneru na sklo kolečkama vzhůru a z baskytary zbylo těžko identifikovatelné cosi na dně frekvenčního spektra. Smutné. Možná zoufalé.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Golden Antenna Records
Vydáno:Říjen 2012
Žánr:sludge / post metal / HC
Frank Hörsch - baskytara
Benjamin Hintz - bicí
Ralph Schmidt - kytara, zpěv
1. Inconsolable
2. Funeral Mouth
3. An Exorcism Of Sorts
4. Kingdom
5. Agnosia Archetype
6. Weak And Shapeless
7. I Only See Death In You
8. Scythe Imposter
9. The Spectre (Black Knives to White Witches)
10. Desolate, Once...
Planks
Perished Bodies
Blood Red Throne
Union Of Flesh And Machine
One Tail, One Head
Worlds Open, Worlds Collide
Imperial Triumphant
Vile Luxury
Vastum
Inward To Gethsemane
Memoria
Ambivalent Ecstasy
Animals As Leaders
Animals As Leaders
Vortex
As Gods Fall
Druid Lord
Hymns for the Wicked (reedice)
Archgoat
The Luciferian Crown
Soviet Soviet
Endless
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.