Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

O australských Psycroptic lze v klidu říct, že mají čuch na dobrý riff, zmáknutou techniku i patřičný oheň v žilách. Jejich technický death metal nepostrádá špičkovou rytmiku, líbivé melodické linie, ale ani jistou neurvalost, se kterou zůstávají deathovou partou. Za dvacet let, co jsou součástí scény, vydali sedm dlouhohrajících alb, ale EP až to letošní. The Wathcer of All není nahrávkou nijak obšírnou – necelých sedm minut opravdu není mnoho, ale obě skladby mají natolik chytrou strukturu, aby vyvolaly v posluchači touhu pořádně se v nich porochnit a fest si zařádit.

Death metal v rukou Psycroptic není z těch, co šokuje brutalitou a surovostí. Neklouže ani k přílišné srozumitelnosti a zpěvnosti. V skladbách samotných se mísí nefalšovaná řežba, která není daleko od thrashového běsnění, s atmosférickými přesahy doprovázenými čitelnou strukturou. Novic Todd Stern se od As the Kingdom Drowns v kapele pěkně zaběhl a tak jeho basové party na The Watcher of All zní zcela přirozeně.

A Fragile Existence otevře až filmová melodie, která mě lehce znervóznila. Měl jsem obavy, aby se kapela příliš nerozplizla. Naštěstí se po pár okamžicích skladba rozjede a odfoukne jakékoliv pochybnosti. Thrashové zasekávání se plynule mění až v pseudoklasické trylkování. I tempo se mění každou vteřinu. Od houpaček až po sypačky. To samé platí i pro zpěv, který v klidu growluje a štěká i zpívá. Titulní skladbu mám z dvojice raději. Není tolik vzletná, je více při zemi a je podstatně razantnější. Víc se zde growluje a hobluje. Toho thrashe je zde také dost, ale v ničem to nevadí. Naopak. Myslím, že tento fousatý styl Psycroptic sluší a ozvláštňuje jejich prvotřídní technickou rubanici. Jedinou výtku mám asi k nazvučení šlapáků, které zní takřka uměle. A to je škoda! David Haley je machr, který má snad osmery končetiny a dokáže vyvinout rychlost světla. Hehe!

Těžko soudit kratičké EP, které spíše naznačuje a předvádí se, než by se snažilo vyvolat dojem jako celistvá nahrávka. Proto i ke konečnému verdiktu přistupuji jako k velice příjemné lákačce, která má navnadit fans Psycroptic na další desku a rovněž má za úkol připomenout všem, že tu kapela stále je a musí se s ní počítat.