Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Queensrÿche - American Soldier

QueensrÿcheAmerican Soldier

Michal Z11.8.2011
Zdroj: MP3
Posloucháno na: Sony CDP-315; Technics SA-EX140; Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Výtečné album nabité hudebními nápady, pojené závažnou válečnou tématikou (konceptem), které je možné řadit jako logického nástupce alba Promised Land, jenž v danou dobu nevyšel, neboť hudebníci pozměnili kurs.

Na „American Soldier“ kolega Sarapis svojí recenzí řekl vše podstatné, přesto si v rámci průletu diskografií kapely neodpustím i pár vlastních slov. Kapela po letech tápání a hledání cesty zpět našla svoji tvář a natočila opravdu smysluplné a silné album. Hudba zní čerstvě a moderně, přesto náznaky vychází z prakořenů a nejúspěšnější éry kapely. Album vnímám jako nejnabitější silnými nápady, emocemi a kompoziční bohatostí od doby „Promised Land“.

 

Zvolené téma - válka z pohledu obyčejných malých šarží a jejich zpovědi. Závažné téma a tomu odpovídá i velká zatěžkanost a naléhavost hudební stránky díla. Fascinace válkou je dle mého názoru chorobná a jistě jí netrpí zpovídaní veteráni. Každý (nebo drtivá většina), kdo „tam byl“, nejraději by na všechny hrůzy a zvěrstva po zbytek života zapomenul. Vypravěčská poloha Tateova hlasu nás nese jako samet celým dílem, kterému po kompoziční propracované stránce nelze nic vytknout. Z každého taktu a zákoutí skladby lze vycítit poctivou investici práce. Skladby se skutečně reálně plíží jako zkáza z bitevního pole a jen občas se tempo vystupňuje na střední rychlost. Pospíchat není třeba, místy vysvitnou světlé okamžiky jako ostrůvky trávy, kterých si nevšimnuly těžké boty pochodující roty.

 

Konec alba je méně strhující, než zbytek materiálu a bohužel se ihned za polovinou začíná propadat do patosu a pomalého, málo proměnlivého tempa. Hudebních nápadů a kreativnosti ubývá a tempo naposled pozvedá snad jen skladba „Man Down“. Poté album už jen houpavě plyne a končí v slzách. Co jiného čekat vzhledem ke zvolenému tématu? Chápu, že jinak nejdou vyjádřit vyvěrající pocity, kdy se nakonec dostaví smutek, zmar, nenaplněné naděje, prázdnota života emočně vyprahlých veteránů, kterým z běžné společnosti nikdo nerozumí. Jakmile lidstvo prodělá skutečný vývoj a nikoli pouze technický pokrok, který je mylně považován za vývoj, budeme lidštější a vymeteme zlo, živené nadnárodním zbrojním průmyslem, ven do historie. Cítíte, jak neřešitelný problém to je pro běžnou šedou myš, jednotku společnosti? Podobných otázek k poražení má lidstvo mnoho. Queensrÿche je neřeší, jen o nich mluví, k čemuž složili silnou hudbu plnou emočních zákoutí. Možná albu prospělo, že si s ním hudebníci dali načas a nahráli jej pouze ve čtyřech, bez rušivých vlivů hvězdných hostů, nebo nového kytaristy.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

maar / 7.12.12 15:06

Mně se nepodařilo u téhle kapely zjistit, co je na ní tak dobrýho a zajímavýho, jak se tvrdí. I kdyby z těch neuvěřitelných 18 skladeb udělali 10, pořád to pro mě bude nesmírná nuda, vykrádačka 70tých a 80tých let ve smyslu melodií (čili takový sofistikovanější hospodský halekačky) s těma pseudoelektronickýma jakože ambient můstkama, kterým už vůbec nerozumím ... A to ještě Red Album mi bylo docela sympatický, protože to bylo svým způsobem nový, ale tady tohle je fakt už v řadě sada asi 170 až 188 písničky na stejný brdo, se stejným soundem i aranžema, o zpěvu nemluvě. Módu QOTSA jsem chápal, móda Baroness mi uniká ...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky