Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Rome - Coriolan (EP)

RomeCoriolan (EP)

Victimer8.5.2016
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: cestě do Říma
VERDIKT: Jarní mini pochod Jérôme Reutera míří domů, čerpá ze Shakespeara a najde si i čas pro experimenty.

Přesně v první dubnový den se objevila zpráva, že si pro nás Rome připravili další várku bojovných písniček a nečekané lákadlo bylo rázem na světě. Že se nejednalo pouze o aprílový žert vyšlo najevo záhy. Muž se zástavou, nebo-li Jérôme Reuter, se rozhodl nadobro opustit horkou půdu Zimbabwe (A Passage to Rhodesia) a vydat se po stopách Skakespeara do města svému srdci zaslíbenému. Právě dílo založené na osudu římského generála Coriolana inspirovalo Rome k uchopení této nové mini nahrávky. Řím přece k Římu patří. Dnes pouze na chvilku, ale i to se počítá.

 

Osmero čerstvých skladeb si svoje místo v klidu obhájí. Jérôme útočí na smysly svými tradičními zbraněmi, tedy specificky zabarveným vokálem v kombinaci se zaníceným vypravěčstvím, kdy mnohdy nezůstane jedno oko suché a v nitru se ozve cosi jako hrdost. Jinak si tahle placka pluje trošku na volnější vlně, od toho ostatně tyhle epka a neřadovky jsou. Od uvedení generála k moci až po jeho skon se nahrávka dotkne jak typicky temné folkařiny, tak si najde čas na post punkovou rebelii (Fragments), pár zvukových experimentů (první dva rozjezdy a závěrečné pohřbívání) a o válce si zazpíváme pěkně tvrdě německy (Der Krieg). 

 

Jako ústřední skladby novinky bychom mohli brát titulní věcičku nebo povedenou klasiku "Broken", ale jinak vzpomínku na římské drama berme spíš jako možnost si povyrazit a vyzkoušet některé nové postupy. Rome jsou sice nadále věrni akustické stínohře, ale čas na malá překvapení a vybočení si občas najdou. Pak je vše rázem veselejší a také dávná římská zrada dostane trochu jiný rozměr. Jinak je ale "Coriolan" příliš krátkým zastavením na to, aby byl vnímán nějak obšírněji a důkladněji. Je to jen epizoda.

 

Závěry? Žádné velké nelze chtít ani čekat. Jen potřebu si pohrát a poukázat na aktivitu. Osobně podobným nahrávkám věřím stejně jako sněhové nadílce v srpnu, ale s některými je fajn se sblížit. I s "Coriolan" tomu tak je. Hodnocení je ryze orientační, pocitové a oddechové.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

marosk / 23.3.17 11:50

Zaujímavé je, že väčšina hudobníkov časom "mäkne", ale Andrewa sa to očividne netýka. Spomínam si na Temporary Antennae, moje prvé stretnutie s Caïnou, prekvapujúco vzdušná nahrávka, klepalo sa tam snáď dva, trikrát, nadchala zasnená inštrumentálka Larval door. Brutalita Christ prekvapila, ale pre mňa je to ich najlepší album. Trochu ma prekvapili potlačené bicie v prvých troch trackoch, ale potom sa zvuk vyrovnal a krásne sa ukázala celistvosť nahrávky. Chápem, že industriálne intro odradí mnohých, ale práve ruch umožní výdych pred nekonečnými sypačkami a jednotlivé tracky tak lepšie vyniknú. Nahrávku uzatvára vydarená postpunková vec, že je to stále tá istá kapela, napovie iba vokál a zastretý zvuk. Určite to treba vypočuť, ale nečakajte lásku na prvý pohľad.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky