Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

The Migration mi připomíná botanickou zahradu. Floristické nálady ve mně na první pohled probudil do zelena vyvedený obal, na kterém se nějaký typ Entů postupně přesouvá z kategorie flóry k vyšší lize, fauně. Obal působí svěže, ekologicky a jen těžko bych si u něj poručil krvavý biftek. Ten si radši nechám až k novince od Exhumed. Kdo však hodlá trousit po trávě krvavé flaksy, klidně. Desku jsem pochopil jednoho večera na kutlochu v horské chatě a od té doby ji beru jako procházku kolem bohatých záhonů, kde můžeme na každém čtverečním metru nalézt přehlídku rostlin a bylinek, které mnohdy jen zdáli ucítíme a vůbec nevíme, z čeho ta omamná vůně pochází.

STS nabízí podobně bohaté zážitky, které představují složitým instrumentálním výkonem. Album Migration hovoří beze slov, myšlenky nese zejména řada kytarových linek, jimiž je deska nacpaná po okraj. Melodie se převalují a kloužou po sobě, jedna rozvíjí druhou a posluchač ani nestačí registrovat zánik jedné a vznik další. Situaci komplikuje a zároveň obohacuje sebevědomá basovka, kterou není třeba hledat jako dunivý hluk kdesi v pozadí, ale vychutnáte si její jasnou a čitelnou řeč. Spolu s kytarami tvoří hru a její význam je zcela zásadní. Jde o hrátky zdatných instrumentalistů, které jsou ne každému musí šmakovat. Vyhrávky jsou mnohdy tak filigránské, že svojí křehkostí až popírají smysl metalu. Použité efekty ozvěny jejich jemnost ještě umocňují. Nastalou zjihlost krotí závany djentu, díky nimž se The Migration dostává do reálné polohy těžké a náročné životní situace. Nejednoznačný rytmus tento pocit jen prohlubuje, ale naštěstí toho není tolik, aby nás to utopilo pod hladinou deprese. Dominující je atmosféra složitého, ale krásného a pozitivního zážitku, jehož si díky těžším momentům víc vážíme.

Čáry se změnami tempa patří s STS jako k hajnýmu flinta a na nás je užívat si pomalé etapy táhlých sól, z jejichž snovosti nás probere složitý tanec po pražcích nebo chvilka svižného drhnutí. Motivů nám skladby nabízejí požehnaně a kdyby se každá myšlenka měla rozvinout na hranici svých možností, tak tady máme celodenní session pro vytrvalce. Deset skladeb, to je deset záhonků, kolem nichž nás provedla naučná stezka poučeného zahradníka. Nebojte se přivonět. Zprvu omamná a těžká vůně se naředí a poskytne smyslům nadstandardní zážitek.