Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Scheitan - Travelling in Ancient Times

ScheitanTravelling in Ancient Times

Victimer8.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Precizní black, jež se pak v kariéře kapely neopakoval.

Vzpomínka na jeden zapomenutý a pro mnohé neškodný black art.

 

Zvráceným průsmykem v čase jsem se přenesl zpět a načerpal nemálo okultních a fantaskních sil v podobě debutového alba švédských mrtvol SCHEITAN. Dávno tomu, co jsem pilně sjížděl tento zanedbaný a nedoceněný opus na MC nosiči pošramocené kvality. Po letech jeho aktivace působí jako temný balzám na pobledlou black metalou duši revírního zbloudilce. A právě do těchto člověkem nedotčených míst produkce SCHEITAN skvěle pasuje. Další (celkem jsou tři) výtvory seskupení netřeba hledat a kazit si iluze, kapela údajně poté směřovala své kroky do vod death n´rollu a onen přerod si nechám navždy unikat. Chci se dále procházet starými koryty či vymletými stezkami, preludovat ústy na list jitrocele a tiše usínat v deštivé noci přikryt jen smrkovím.

 

scheitan


Je to speciální nahrávka. V ní se snoubí vše k temnému umění potřebné. Mnoho lidí nevzpomene, mnoho z nich ba ani netuší, kudy vede nejkratší cesta do útrob země. A SCHEITAN umí býti věrnými průvodci. Leckomu se může zdát nahrávka až příliš obyčejná, snad i průměrná a ničím nevybočující, ale pro mé nastavené mantinely jak má znít black metal, čpí sírou a doutná z mlhoviny, právě tak jak je mému srdci milé. A díky tomuto zvláštnímu spojení s klidným svědomím řadím "Travelling In Ancient Times" mezi úhlavní likvidátory slunce a spokojenosti oněch let. Ano, Enslaved či Emperor jsou výše a dlouhodobá trvanlivost je vystřeluje do nadpozemských dimenzí, ale SCHEITAN je zkrátka sázka na jistotu, která nezklame ani po letech. Nenávist z nich sálá a přirozně se ve tmě objímá s atmosférickým patosem či hrdě vypráví dávné pověsti. Jednoduše přímočarý materiál pojímací vše podstané z černého kovu. Vždyť je přece jedno kolik kilogramů kláves v sobě duch Scheitan nese, kolik dobrého či záhrobního soundu vydal z lůna a ke kolika černokněžníkům se ve svých textech obrací. Netřeba dumat, je to zaručeně podkožní materiál.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Radek Martínek / 20.11.12 10:06

Pro mne jednoznačně jeden z top5 favoritů na desku roku 2012. Vyjímečné dílo jednak v diskografii Gojiry jako takové, nadprůměrné v zástupu následovníků. Pravda, není to žádný pokračovatel The Way Of All Flesh. Hodně se povolil plyn (až na vyjímky), je to podstatně více melodické, smazalo to občasnou větší podobnost s Messhugah. Kapela složila obrovské, velké až epické fláky. Je to stále syrové, nervní, roztěkané a jsou tu protirytmy. Hodně přibylo vokálních efektů a zpěvu celkově. Výsledek považuji za naprostou špičku - kapela dospěla v těleso, které umí napsat skvělé, vysoce technické skladby a s úžasným nadhledem je pak zahraje. Ačkoli je to opět silně depresivní deska, cítím v ní radost z hraní a nadhled, jaký jsem z ničeho už delší dobu neslyšel. I proto s recenzí naprosto souhlasím.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky