Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Seeds Of Iblis - Jihad Against Islam

Seeds Of IblisJihad Against Islam

Bhut26.10.2011
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Díky svému tématu přitahuje pozornost. Otázka náboženství je dnes ve světě celkem žádaná. Hudebně tkví v klasickém špinavém black metalu s příměsí thrashe. V neposlední řadě se do hudby vloudil nepostradatelný orientální vliv, takže vcelku příjemná záležitost.

Zbrusu nová kapela ze země metalu nepříliš zaslíbené – z Iráku. Uskupení se nechalo pojmenovat jako Seeds Of Iblis, vzniklo v roce 2011 a ještě v té době už stihlo vydat své prvotní dílo. Oním počinem je EP Jihad Against Islam a o tom bude dnes řeč.

Skupina je tedy velice čerstvým zbožím na hudebním trhu. Jedná se o kvarteto, z něhož polovinu tvoří ženská populace. Žánr a směr, kterým se Seeds Of Iblis rozhodli kráčet, je zlý black metal. Kapela samotná uvádí, že ji ovlivnily veličiny jako Mayhem, Bathory, Sodom, či Venom. Zkrátka samé „špinavé“ klasiky této hudební odnože. S ohledem na původ je předvídatelné, že skupina bude ve své tvorbě používat různé orientální příměsi. A je tomu skutečně tak, stejně jako u orientálních kapel typu Orphaned Land nebo Al-NamroodSeeds Of Iblis k tomu všemu ještě uvádějí, že jejich hudba bude znít (a skutečně zní) temně a syrově. Inu black jak má být.

Jejich hudba je opravdu důkazem slibovaného. Syrová, špinavá, neuhlazená, divoká a dokonce s orientálním kořením. Příjemná lahůdka pro hledače neobvyklých kapel. Sice to po hudební stránce není zase takový zázrak, ale nevadí. Folklorní prvky dodávají onen chybějící šmrnc. Zvuk… ale no tak, je to přece black metal, tak co. Zvuk je tedy „dobrý“ řekněme obvyklý. Hlasu není téměř rozumět, což je možná na škodu vzhledem k tématu, který si kapela vyhranila.

 

A tu se dostávám k tématice. Možná už kvůli názvu jste mnozí rozklikli tuto recenzi a při zjištění, že kapela pochází z Iráku, váš zájem zesílil. Alespoň já to zpočátku měl velice obdobně. Jihad Against Islam. V překladu „svatou válkou proti islámu“. Už samotný název EP hovoří sám za sebe. Lyrika se tedy zaobírá výhradně anti-islámem a názvy všech čtyř písní toto jen potvrzují. Jelikož jich je jen pár, dovolím si zde rekapitulovat jejich názvy: Inverted Hilal, No Islam, Sex With Muhamad’s Corpse a In The Name Of Iblis. Texty se mi však bohužel nepodařilo dohledat, abych se ještě více dokázal ponořit do tohoto protestu. Jisté, ale je, že na tomto náboženství zřejmě cosi shnilého asi bude. Když už rodilí obyvatelé Iráku nadávají… to je myslím co říct.

Jak to ale celé shrnout? Není to jednoduché, ale přeci jen zas nikterak složité. Nebýt orientálních esencí, asi by ode mne nedostali moc vysoké hodnocení. A konec konců nebýt oné tématiky, nejspíš bych o nich ani nikdy nenapsal.

Ku konci ještě pár poznámek: 
Iblis: význam slova se vysvětluje ve dvou verzích. První zní tak, že Iblis je padlý anděl, jenž se protivil Alláhovi. Protivil se tím, že na rozkaz Alláha odmítl poklonit se Adamovi. Dále byl pak přetvořen v Šejtana, čili námi dobře známého Satana. Druhá verze hovoří o tom, že Iblis je džin, který se ovšem taktéž nepoklonil Adamovi a přišel tak o své vysoké postavení. 
Hilal: islámský symbol. Znamená „srpek měsíce“ nebo „nový měsíc“. V písni Inverted Hilal je tím vyjádřeno opovržení, vzniknuvší z black metalového Inverted Cross, neboli obráceného kříže.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Mold / 13.3.17 8:47

Ja jsem zatim ve fazi, kdy jsem presel od relativni spokojenosti k nastvanosti. Protoze jsem to slysel uz asi 30x a stale mi v hlave nejak neutkviva z ty nahravky prilis mnoho, jednotlive motivy, ale neco celistvejsiho vubec. Nejvetsi problem jsou asi bici linky, ktery by dle me mohly byt mnohem napaditejsi, nektery nasypy mi prijdou uplne zbytecny, kdyz viri prechody uvital bych spis nejakou rytmickou udernost do tech Vignovo kytarovejch pasazi. Bici linky pise Vigna a prijde mi, ze to uz dela celkem programove a sam Shalaty tam toho zase tolik z vlastni invence neprida a kapela tady celkem strada. K nejakemu feelingu, ktery by me z tech bicich linek pohltil se vzdycky propracovavam strasne dlouho nez tam neco zachytim, jednak za to muze sterilnejsi produkce (je to bez vetsi energie, akcentu), druhak proste to, ze Shalaty prvotypove neni zadnej rouhac, ale jen slusne odvadi svou praci, coz je malo . Taky mi chybi poradny chytlavy zpevovy linky, naposledy neco takovyho a v trochu vetsim mnozstvi meli na Shadows in the Light. Ze by se mi zaryl nejaky uryvek z textu v hlave to ani nahodou. Skladba cislo tri je sice hitovka a tam neco je, ale samotna skladba me az tolik nebere. Dneska jsem asi po 14 dnech tu desku vyhodil z prehravace, dam si tyden odstup a zkusim pak znova jestli se to usadi. Furt jsou to Immolation a jako jedna z poslednich kapel si drzi latku stale na nejakem nekolisavem standardu, kdyz pominu, ze vrchol v podobe alb HIA, FFG, CTAWB maji za sebou a uz vlastne jen vari z toho cim byly tyhle desky nabuseny. Posledni co me uz fakt nebavi jsou ty digitalni coverarty. V digipaku jsou alespon fragmenty z alba zvetseny a hozeny do takovy zelenkavo sedivy barvy a to vypada prijatelne a ma to trochu dusi. Po dlouhy dobe pouzili na obalu logo, coz se naposledy stalo tusim na Here in After.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky